Hongkongské bouře jsou bezprostřední hrozbou světové ekonomice

Analýza
Sokem v celní válce nejsou americkému prezidentu Donaldu Trumpovi jen jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a jeho soudruzi. Svým způsobem mu sokem jsou i mnozí vrcholní politici v USA, včetně republikánů. To samé platí pro Si Ťin-pchinga. Sokem mu není jen Trump a jeho administrativa, ale také mnozí přední spolustraníci.
Demonstrant s cedulí ruce a anglickým nápisem „město slzného plynu, pepřového spreje, brutality a soudních příkazů, reagující na chování ze strany policie a armády. Foto: Wikipedia.org, CC BY 2.0, Studio Incendo – P1130385

Nejnověji to vše ilustruje stále napjatější situace kolem hongkongských pouličních bouří, jejíž nynější vývoj stahuje dolů akciové trhy po celém světě a představuje klíčovou bezprostřední hrozbu pro celosvětovou ekonomiku.

Americký Senát, který ovládají republikáni, včera schválil legislativu, která podporuje hongkongské protestující. Američtí senátoři tím vysílají signál, který se Pekingu pochopitelně vůbec líbit nemůže. Trhy se obávají, že postoj amerického Senátu nakonec může způsobit krach jednání o dílčí dohodě v celní válce. Ten by pravděpodobně vedl k citelnějšímu propadu burz a předznamenal další dlouhé měsíce s celní válkou, která zásadním způsobem přispívá k současné ztrátě růstové dynamiky globální ekonomiky.

Zmíněná legislativa, kterou americký Senát schválil, určuje, že americké ministerstvo zahraničí by každoročně muselo vyhodnocovat, zda Hongkong zůstává na Pekingu dostatečně nezávislý na to, aby si nadále uchránil svůj zvláštní status, kterým v obchodním vztahu s USA disponuje. Díky tomuto statutu nyní platí například to, že Spojené státy sice vedou celní válkou s Čínou, ale nikoli s Hongkongem, ač ten je její součástí. Trump sice může danou legislativu vetovat, ovšem Kongres následně může prezidentovo veto přehlasovat, takže Trump by ve výsledku jen ztratil tvář – jakožto politik, jenž Číně přes razantní rétoriku ustupuje více, než jiní američtí politici.

PSALI JSME:
Hongkong bojuje o své jedinečné ekonomické postavení

Peking na krok amerických senátorů hbitě reagoval. „Neříkejte, že jste nebyli varováni,“ uvedlo dnes čínské ministerstvo zahraničí v Hongkongu. Čínští diplomaté s takovouto frází neplýtvají, používají ji zřídka. Například před zahájením války s Indií roku 1962.

Čínský prezident Si je si však dobře vědom, že zatínání svalů trhy znervózňuje. A že spíše, než aby Američany vylekalo, může proto ještě více vykolejit čínskou ekonomiku. Dlouhodobě zřejmě ze sebevědomého postoje vůči Washingtonu slevovat nechce, protože obě velmoci válčí nejen o cla, ale v důsledku hlavně o technologickou, a nakonec tedy i vojenskou dominanci. Krátkodobě si však Si může dost dobře přát, aby se napětí mezi jeho zemí a USA alespoň načas zmírnilo. To proto, aby se čínská ekonomika, která letos roste nejpomaleji za celá desetiletí, mohla konsolidovat a stabilizovat. Stabilita je pro Číňany obecně metou nejvyšší.

Podobné dilema řeší také Trumpova administrativa. Trumpovi samotnému by jako jeho čínskému protějšku vyhovovalo, aby celní válčení načas zmírnilo, alespoň do voleb. Stupňováním celní války houstne nervozita trhů a roste riziko, že dramaticky propadnou. Máloco ohrožuje Trumpovy šance na znovuzvolení v prezidentských volbách příští rok v listopadu jako právě citelnější pád trhů. Mnozí Trumpovi voliči mají podstatnou část svého bohatství v akciích, a pokud trhy budou padat, zchudnou. To Trumpovi jistě k dobru nepřičtou.

PSALI JSME:
Politická krize v Hongkongu přerůstá v krizi ekonomickou

Zároveň se stupňováním celní války a celkového napětí ve vztahu k Číně Trump připravuje o možnost, že Peking začne ještě dostatečně dlouho před volbami odkupovat zlomový objem americké zemědělské produkce, například sóji. Tyto odkupy by nepochybně zvýšily Trumpovu šanci na znovuzvolení, protože volby v příštím roce může rozhodnout právě to, jak širokou přízeň amerických farmářů Trump dokáže získat. Když bude boby odkupovat Číňan opravdu ve velkém, živobytí amerických farmářů se rapidně zlepší a dají tím spíše svůj hlas (opět) Trumpovi.

Jak v USA, tak v Číně nyní současně působí dvojí, protichůdná dynamika: Krátkodobá a dlouhodobá. Krátkodobou dynamiku představují ekonomické zájmy znesvářených velmocí, které obě celním válčením ztrácí, pročež se chtějí dohodnout. Představují ji ostatně právě i zájmy Trumpův i Si Ťin-pchingův. První chce být znovuzvolen, druhý si nepřeje svoji zemi destabilizovat, protože pokud něco, tak právě důsledky destabilizace Číny snad ponejvíce ohrožují jeho doživotní setrvání v úřadu.

Dlouhodobou dynamiku představuje zájem o zmíněnou technologickou, a nakonec i vojenskou dominanci nad světem. Zosobňují ji vlastně ani ne tak prezidenti samotní, jako spíše „jestřábi“ kolem nich nebo obecně ve vrcholných politických funkcích. V USA jsou teď takovými „jestřábi“ třeba zmínění senátoři, kteří se ve střetu pekingských vládních paláců s hongkongskou ulicí staví na stranu ulice.

Který z obou dynamických sil převáží, je zatím ve hvězdách. Říci lze jen to, že Čína celní válkou ekonomicky ztrácí více než Spojené státy, v její prospěch ale hraje čas, resp. možnost, že již za rok touto dobou bude mít Amerika jiného zvoleného prezidenta, než je Trump.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Hongkongskou ekonomiku může povzbudit čínský gigant Alibaba

  1. Pan Kovanda, ačkoliv chce vystupovat jako nezávislý ekonom, často používá manipulativní propagandu ve svých komentářích. Pojem čínští jestřábi nelze uplatnit na zemi, která má minimum vojenských základen v zahraničí. Stejně tak lež, že čínský prezident může být zvolen doživotně lze vyvrátit doložitelným důkazem v čínské ústavě, kde je deklarováno, že kandidát usilující o prezidentský úřad nesmí být starší 68 let.

    • …a v autoritativně stranickém čínském systému je přeci TAK OBTÍŽNÉ změnit ústavu, že? Nebo kandidovat ve věku 67 let 10 měsíců a doslovně tak splnit uvedenou preambuli…

    • …a btw ještě mne napadá, že představa o definici “jestřába” nepracuje s absurdním výčtem vojenských základen v zahraničí. Spíš o “jestřábování” hovoří zahraniční, vojenské, ekonomické i politické a diplomatické aktivity, kterýchžto dodává Čína víc než dost (Hongkong, Ujguři, nárokování si území v Jihočínském moři, ekonomické aktivity v Africe, podpora absurdních režimů v Latinské americe – to je výčet jen těch nejkřiklavějších případů během necelého roku, jaksi.

  2. …o manipulativní propagandě je myslím nesmyslné mluvit, nicméně o nějakou hlubší analýzu se také nejedná – co takhle třeba i jen ta poslední věta (“možnost, že již za rok touto dobou bude mít Amerika jiného zvoleného prezidenta, než je Trump”), která sama o sobě vybízí k úvaze, že ten Trumpův nástupce by mohl být k Číně ještě více nepřátelský než Trump… S touto eventualitou jde ovšem do kopru celá závěrečná konstrukce komentátora, takže je lepší(?) ji raději ignorovat…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Americký průmysl: Tak jak to tedy je?

Pondělí přineslo trochu znepokojující srážku dvou indikátorů, které oba tvrdí, že zachycují situaci v americkém zpracovatelském průmyslu. Index PMI z dílny firmy Markit vyšel v listopadu na 52,6 bodu. Naproti tomu …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru