Miliardář Křetínský kupuje pětinu největší německé ocelárny Thyssenkrupp

Analýza
Český miliardář Daniel Křetínský kupuje prostřednictvím své firmy EP Corporate Group 20 procent německé ocelárny Thyssenkrupp, jež v Duisburgu provozuje největší ocelářský závod Evropy. Drtí ji drahé energie a zelené regulace, kvůli nimž plánuje výraznou redukci stavů zaměstnanců po tisících.
Thyssenkrupp čelí vážným potížím kvůli zelené agendě a drahým energiím, na nichž ale Křetínský rekordně vydělává. Ilustrační foto: Dortmund2008 - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10808383

A kvůli nimž se stává i kořistí právě třeba pro Křetínského, jehož energetický byznys z drahých energií profituje jako žádný jiný podnik či firma české historie. Svůj podíl v Thyssenkrupp Křetínský zřejmě navýší na 50 procent; nyní o tom jedná.

Thyssenkrupp, největší výrobce oceli v Německu, chystá masivní propouštění a snižování stavů. Dotknout se má tisíců zaměstnanců jejího zmíněného největšího závodu v Duisburgu. Zároveň hledá investora, který by mu pomohl těžké časy překlenout. Pro Křetínského z toho tedy „kouká“ potenciálně velmi výhodný obchod.

Plánované opatření souvisí se zásadní restrukturalizací výroby v podniku, který je jednou z „vlajkových lodí“ německého průmyslnictví a jehož kořeny sahají do roku 1811. Restrukturalizace má vést ke snížení výrobní kapacity v Thyssenkrupp o 22 procent, jak podnik uvedl před dvěma týdny.

Klíčovými důvody potřeby restrukturalizace a s ní souvisejícího snižování stavů zaměstnanců Thyssenkrupp jsou vysoké ceny energií v Německu, nutnost uskutečňovat nákladné investice do ozeleňování produkce a levnější asijská konkurence.

PSALI JSME:
Na největší německou ocelárnu, Thyssenkrupp, dolehla zelená agenda

Německo prochází náročnou transformací své energetiky, v jejímž rámci už povypínalo všechny své jaderné elektrárny. Přitom vsadilo na ruský plyn coby záložní zdroj za čisté, avšak nestabilní zdroje typu větrných a solárních elektráren. Po ruské invazi na Ukrajinu se však od ruského potrubního plynu odstřihlo, přičemž dodávky z velké části nahradilo dražším dovozem plynu ve zkapalněné podobě.

Zelená agenda, jež z velké části motivuje onu zmíněnou transformaci německé energetiky – takzvanou Energiewende –, je tudíž jádrem současných problémů Thyssenkrupp, a potažmo celého německého průmyslu. Tyto problémy z německé ekonomiky činí „nemocného muže Evropy“, na což doplácí také Česko, pro nějž je jeho západní soused stěžejním obchodním partnerem.

Křetínský ale z vysokých cen energií naopak profituje. Jeho zmíněná energetická firma měla loni vyšší zisk než jakákoli tuzemská firma v historii, 184 miliard korun. Dějinného rekordu dosáhla firma EP Corporate Group navzdory poklesu cen energií na evropských burzách, jenž nastal v porovnání s rokem 2022.

České a německé domácnosti přitom měly loni ve druhém pololetí nejdražší elektřinu ze všech zemí EU s výjimkou Kypru, po přepočtu dle standardní kupní síly. Vzdor už tak vysokým cenám elektřina v ČR dále zdražovala vysokým tempem, druhým nejvyšším v EU.

PSALI JSME:
České domácnosti loni platily za elektřinu nejvíce v EU

Meziročně stoupla cena elektřiny v Česku o 83 procent. Výrazněji rostla – avšak z mnohem nižší základny – v celé EU již jen v Nizozemsku. Nizozemské ceny jsou dle standardu kupní síly stále na úrovni odpovídající jen lehce převyšující polovinu cen českých.

Domácnosti v České republice loni ve druhém pololetí platily za elektřinu, včetně daní a poplatků, 38,68 jednotek standardu kupní síly za 100 kilowatthodin, plyne z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Eurostat.

Překonaly tudíž dokonce i domácnosti německé, jež jako celá tamní ekonomika doplácely na uvedené vypnutí zbývajících jaderných elektráren a které čelí citelnému růstu cen energií, souvisejícímu s onou Energiewende.

Loni ve druhém pololetí přitom Česko bylo čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU. Z celé EU vyvezly v čistém vyjádření více elektřiny jenom Francie, Švédsko a Nizozemsko. Nezvyklost situace v Česku tedy spočívá v tom, že i přes poměrně vysokou nadprodukci elektřiny se tato vysoká výroba nepromítá do viditelného tlaku na pokles koncových cen pro domácnosti.

Zejména právě v důsledku prosazování ambiciózní zelené agendy ceny energií v Německu výrazně převyšují ceny v Asii či například ve Spojených státech, což činí německý, a obecněji evropský průmysl mnohem méně konkurenceschopný. To je podstata současných závažných problémů Thyssenkrupp a dalších německých a evropských průmyslových ikon, včetně třeba BASF, největší chemičky světa.

PSALI JSME:
Stalo se Německo znovu „nemocným mužem“ Evropy?

Varovné je omezování evropské průmyslové výroby samo o sobě, leč ještě naléhavěji v kontextu probíhající války na Ukrajině.

Ruská vojska jsou momentálně nejblíže zásadnímu prolomení ukrajinské frontové linie za celou dobu od prvních dní války v únoru 2022. Ukrajinská armáda se musí vypořádávat s nedostatkem zbraní a munice, zatímco Rusko má své dodávky jak z vlastních zdrojů, tak ze Severní Koreje či Íránu.

Při případném postupu ruských vojsk Ukrajinou se akutnější stane otázka přímého střetu s evropskými zeměmi NATO. Současně hrozí, že možný (staro)nový prezident Spojených států Donald Trump se zřekne závazků Spojených států vůči spojencům v NATO, což by dále zhoršilo bezpečnostní situaci v Evropě.

Za takové situace by jistě přišla vhod co nejvyšší výrobní kapacita evropského průmyslu, včetně výroby oceli, jež bude potřebná k výrobě zbraní a vojenské techniky. Spoléhat se za takové situace na dodávky oceli ze zemí typu Turecka nebo Číny, jež v první polovině tohoto měsíce zavázala prohloubit „strategickou koordinaci“ a spolupráci s Ruskem, může být krajně pošetilé.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Nebojme se přiznat, že se nacházíme jednou nohou ve válce

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Skupina Colt CZ dokončila akvizici Sellier & Bellot

Skupina Colt CZ informovala redakci Finančních a ekonomických informací, že úspěšně dokončila akvizici 100% podílu v akciové společnosti Sellier & Bellot. Regulátor tuto transakci schválil zhruba před měsícem. …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Konec týrání, jatka budou na kamerách

Analýza
Česká vláda udělala další krok směrem k ochraně zvířat. Od začátku roku 2026 budou provoz na všech tuzemských jatkách monitorovat kamery. Ministerstvo zemědělství si od tohoto kroku slibuje výrazné omezení týrání zvířat při porážení.