Může se tudíž zdát, že kdyby došlo na nejčernější scénář obchodních vztahů mezi Británií a EU (což by byl přechod na celní a ostatní překážky ve výši, kterou nahlásila EU na půdě Světové obchodní organizace) a kdyby tento scénář – čistě hypoteticky – vedl k úplnému konci dovozů z Česka do Británie, české HDP by mohlo klesnout o oněch sedm procent. Což by samozřejmě byl šok jako hrom – větší, než dopad světové finanční krize na českou ekonomiku v roce 2009.
Skutečnost je ale trochu jiná. Zaprvé, je třeba se ptát nikoli na celkový objem vývozu z Česka do Británie, nýbrž na tu jeho část, která pochází skutečně z Česka: Pokud do Británie doputují z Česka lahve s pivem, přičemž lahve Česko dováží z ciziny, a skutečně česká je jen ta tekutina v nich, pak českou přidanou hodnotou je pouze ta náplň. Brexit by tudíž měl české firmy a zaměstnance trápit pouze ohledně možného rušení výroby této české přidané hodnoty, tedy hodnoty samotné náplně, nikoliv celkového vykázaného českého vývozu, tedy piva i s lahví.
Zadruhé, cla, kvóty a další překážky se budou týkat především hotových výrobků a služeb pro domácnosti, nikoli polotovarů a služeb pro firmy. Překážky pro dovoz vstupů používaných britskými firmami by totiž těmto firmám zvyšovaly náklady, a tím poškozovaly jejich konkurenceschopnost. Ohrožená poklesem poptávky v důsledku brexitu je proto především ta česká přidaná hodnota, která je po příchodu do Británie spotřebována bez dalšího využití ve vývozu z Británie.
V součtu podle údajů OECD vychází, že v roce 2015 (novější čísla nejsou, ale tyhle věci se moc nemění) bylo v Británii bez dalšího vývozního využití spotřebováno jen zhruba 2,5 % celkové české přidané hodnoty (jde o zboží i služby) – viz následující graf. Graf ukazuje, že lehce přes půlku toho, co si v Česku vyprodukujeme, si tady taky spotřebujeme; v sousedním Německu spotřebují lehce přes 8 % české přidané hodnoty, což je víc, než v USA, Francii a Británii dohromady.
Jinak řečeno, horní odhad problémů plynoucích české ekonomice z brexitu (po skončení nynějšího přechodného období) tedy zní nikoli 7 %, nýbrž pouze 2,5 %.
Jde ale o horní odhad, zatímco skutečnost bude ještě výrazně nižší: I kdyby se Británie a EU vůbec nedohodly, takže by vzájemné obchodní vztahy přešly na režim, který už před časem EU (tehdy včetně Británie) nahlásila v jednáních Světové obchodní organizace, pak například cla na dopravní prostředky by se pohybovala kolem 10 %. To asi není sazba, která by zájem Britů o auta z Česka zcela zlikvidovala. Naše před časem zveřejněná analýza (viz její str. 4-6) ukázala, že pravděpodobný dopad takového „tvrdého“ brexitu do růstu českého HDP by byl v rozsahu jen lehce přes jeden procentní bod.
Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)
