Z nebe šlehá prudký liják, okolo se zvedaný vysoké vlny, občas zahřmí, ale pak se počasí přece jen trochu uklidní a začnou se objevovat první menší kry.
Je to sice jen iluze promítaná na velké plátno, ale když stojíte na palubě a zavřete oči, můžete se vrátit o více než sto let nazpátek a představit si, jak to tehdy opravdu zažívali první polárníci.
A o to v Muzeu lodi Fram (česky Vpřed, pozn. aut.) jde. Aby to bylo jako tenkrát, na přelomu 19. s 20. století. Ostatně když se posadíte na jednu z lavic na horní palubě, ucítíte, jak se pod vámi pohybuje – jako kdyby se plavidlo pohupovalo na vlnách.
Při návštěvě norského hlavního města se nepochybně vyplatí vyšetřit si čas a strávit pár hodin výletem na poloostrov Bygdøy, kde muzeum už od roku 1936 sídlí. Buď můžete zvolit cestu autobusem, anebo stylově – totiž lodí z hlavního přístavu, který se nachází před radnicí v Oslu.
Výlet můžete spojit i s návštěvou Muzea Kon-Tiki legendárního mořeplavce Thora Heyerdahla, které je hned vedle. Nedaleko odsud se nachází rovněž Muzeum vikingských lodí, jenže to se momentálně celé rekonstruuje a je zavřené.
Polárníkův sen
Plachetnice Fram byla postavena v roce 1892. Podnět k tomu dal mladý norský polárník Fridtjof Nansen, který věřil v silný mořský proud, díky němuž může dobýt Severní pól. Konstrukce lodi tedy odpovídala tomu, aby se škuner mohl dlouhé týdny nechat unášet na sever.
Musela být především bytelná, aby odolala tlaku ledových ker a dokázala lépe manévrovat. Právě proto je o něco kratší, než bývalo obvyklé – měří 39 metrů. Nansen dokázal přesvědčit vládu i vlivné podnikatele, takže se mu podařilo shromáždit potřebné peníze. Jednou ze zajímavostí je, že plavidlo mělo i vlastní generátor na výrobu elektřiny.
Zkraje léta 1893 vyplul Fram na svou první výpravu. Záměr se skutečně podařil, protože se loď připoutala k ledovému kotli a takzvaně driftovala na severozápad. Cesta trvala neuvěřitelně dlouho. Teprve v roce 1895 na 84. stupni severní šířky vystoupil Nansen z paluby a pokusil se dosáhnout nejsevernějšího bodu na zeměkouli po svých.
To se mu ale nakonec kvůli špatnému počasí nepodařilo, i tak byla výprava, která trvala více než tisíc dní, považována za úspěšnou. Loď skutečně neměla problém s driftováním, odolala všem nástrahám a úspěšně se vrátila do norského přístavu. Posádce se navíc po cestě podařilo nashromáždit spoustu zajímavých vědeckých poznatků.
Amundsenovo vítězství
Na druhou výpravu v letech 1898 až 1902 vyrazil do ledových vod se svou posádkou Otto Sverdrup. Škuner obeplul Grónsko, dorazila k Ostrovům královny Alžběty a vrátil se zpět Baffinovým mořem a Atlantským oceánem.
Poslední výpravu na lodi Fram vedl Roald Amundsen. Cesta se uskutečnila v letech 1910 až 1912. Původně chtěl také driftovat k severní točně, ale mezitím dorazily zprávy, že si její dobytí nárokují polárníci Peary a Cook.
Proto se Amundsen rozhodl vydat na opačný konec – k Jižnímu pólu. V lednu 1911 dorazil do Zátoky velryb u Rossova ledovce, kde založil základnu. Odtud pak se psím spřežením vyrazil na jižní točnu, kam ke konci roku 1911 skutečně dorazil. O několik týdnů tak předběhl konkurenční Scottovu výpravu, jejíž členové navíc při cestě zpět všichni zahynuli.
Amundsenovi se podařilo s Framem úspěšně vrátit zpátky do Norska, kde byl oslavován jako národní hrdina. Přednášel, publikoval cestopisy a posléze se také vydal na Severní pól. Ale to už byl zase jiný příběh bez lodi Fram.
Kabiny, kuchyně i záchod
Muzeum mapuje celou historii legendární lodi Fram. K vidění jsou dobové fotografie, dokumenty a všelijaké další listiny včetně autentických deníků. Expozici ještě doplňují zvířata typická pro polární oblasti včetně vycpaného medvěda.
Největším zážitkem je ale samozřejmě návštěva samotné lodi. Je víceméně celá průchozí. Můžete se postavit na kapitánský můstek, pak se nechat vyfotografovat s velkým kormidlem projít se po horní palubě.
V podpalubí to vypadá, jako by tu posádka ještě před chvilkou byla, a jen si někam odskočila. Je tu jídelna s prostřenými talíři a příbory, kuchyň i s kuchařem, kajuty s více či méně ustlanými postelemi a původní výbavou včetně osobních věcí jednotlivých polárníků. Nahlédnout ale můžete třeba i místnosti s dobovým záchodem.
Možná vám to nedá a loď si projdete několikrát. Při druhém kolečku třeba narazíte na některé pozoruhodné předměty, kterých jste si napoprvé nevšimli. Pobýt zde můžete, jak dlouho chcete.
Dospělé vstupenka přijde na 140 norských korun (přibližně 280 korun českých), děti a studenti zaplatí 50 norských korun (asi 100 českých). Rodinné vstupné (dva dospělí a až pět dětí) vyjde na 300 norských (zhruba 600 českých) korun.
