Pojištěná škoda ale bude nižší. Například povodně v roce 2002 způsobily celkové škody za 73 miliard korun. Pojištěná škoda ale tehdy činila jen zhruba polovinu, totiž 36,7 miliardy korun. Od té doby propojištěnost (podíl pojistného na hrubém domácím produktu, HDP – pozn. aut.) v oblasti neživotního pojištění v ČR mírně klesla, z 2,3 procenta HDP v roce 2002 na rovná dvě procenta HDP v roce 2019, jak vyplývá z údajů České asociace pojišťoven.
V případě pojištění nemovitosti nemusí přitom být problémem pouze nedostatečná propojištěnost, ale také to, že řada pojištění je neaktualizovaných. Vztahují se tedy k starší, nižší ceně nemovitosti, neboť v poslední řadě let zaznamenaly ceny nemovitostí napříč ČR poměrně dramatický nárůst. Četná pojištění tento stav nemusí reflektovat.
Přední tuzemské pojišťovny zatím vyčíslují škodu, kterou zanechalo řádění moravského tornáda, na stovky milionů korun až jednotky miliard.
Pojištěná škoda by tedy neměla výrazněji přesáhnout úroveň deseti miliard korun. Pokud by se pohybovala v blízkosti této úrovně, bude moravské tornádo z hlediska pojišťoven třetí nejnákladnější živelní pojistnou událostí od vzniku samostatné ČR v roce 1993.
Moravské tornádo by tak v tomto smutném žebříčku zaostalo pouze za povodněmi v Čechách v roce 2002 a za povodněmi na Moravě v roce 1997. Pojištěná škody v případě těchto událostí činila zmíněných 36,7 miliardy korun, resp. deset miliard korun.
Kvůli inflačnímu vývoji, jenž nastal v období od roku 2002, resp. 1997, ale platí, že dnes by byla suma vyšší. Částka 36,7 miliardy korun z roku 2002 v dnešních cenách odpovídá zhruba 54 miliardám korun. Částka deseti miliard korun z roku 1997 dnes odpovídá osmnácti miliardám korun.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
