Ročně stráví Češi ve věku 20-64 let v nemocnicích více než 4,7 milionu dnů. Na lůžkovém oddělení podle odhadů strávil alespoň jednu noc každý sedmý Čech v produktivním věku. O něco více dnů přitom připadalo na ženy.
Vyšší podíl žen zejména mezi 20. a 40. rokem života souvisí s pobyty v porodnici. Těsně po 50. roku se riziko hospitalizace u mužů a žen vyrovnává a poté u obou stoupá, přičemž u mužů je růst výrazně rychlejší. Riziko hospitalizace se ale nevyhýbá ani mladším ročníkům a u mladých mužů dosahuje okolo deseti procent.
Průměrná výplata ze životního pojištění pro případ hospitalizace a závažného onemocnění dlouhodobě roste. Od roku 2019 vzrostla průměrná částka, kterou pojišťovny klientům vyplatí za takovou pojistnou událost o 31 procent.
Průměrné pojistné plnění skokově vzrostlo v roce 2020 vlivem pandemie, v roce 2023 se ale stabilizovalo a za pojistnou událost klienti dostali v průměru více než 14 tisíc korun. Za všechny hospitalizace v roce 2023 pojišťovny vyplatily téměř čtyři miliardy korun.
Podle našich dat a výpočtů ale bylo v roce 2023 pojištěno jen 62 procent hospitalizací a závažných nemocí. Namísto 6,4 miliardy korun, které mohly být Čechům ze životního pojištění vyplaceny, tak lidé získali o 2,5 miliardy nižší částku.
Autor je analytik České asociace pojišťoven
(Redakčně upraveno)
