Čas, který by si podnikatelé měli na jeho přípravu vyčlenit, se pohybuje v rozmezí jednoho až třech dní. Andrea Kleinová ze společnosti Baker Tilly ale upozorňuje, že problémem a důvodem ke stížnostem je vedle administrativní zátěže i vysoké riziko chyb. „I přestože chybovost klesla na 1%, je u kontrolního hlášení riziko nedostatků a chyb poměrně vysoké a stejně tak i sankce, které za nedostatky hrozí. U kontrolního hlášení navíc nefunguje pěti denní ochranná lhůta jako v případě přiznání k dani z přidané hodnoty. Kromě toho je od 1. května v účinnosti novela zákona o DPH zpřísňující pravidla pro jeho podávání v elektronické formě. Z těchto důvodů by měli podnikatelé věnovat kontrolnímu hlášení zvýšenou pozornost a dostatek času,“ uvádí Kleinová.
- Formální náležitosti
Ačkoliv se jedná o nejjednodušší část kontrolního hlášení, jsou to právě formální náležitosti, ve kterých se chybuje nejvíce. „Jednoznačně nejfrekventovanějším problémem je opomenutí vyplnění identifikace datové schránky nebo e-mailu v úvodu kontrolního hlášení,“ uvádí Kleinová. Často se pak objevují také chyby v nesprávném nebo chybějícím daňovém identifikačním čísle odběratele nebo dodavatele. S tím se setkávají nejčastěji ti, kteří používají tzv. skupinové DIČ nebo jejich DIČ z jiného důvodu neodpovídá jejich IČ. Výjimkou není ani špatně napsané nebo zcela chybějící číslo finančního úřadu. „Takto chybná kontrolní hlášení nemůže finanční správa zpracovat a plátce DPH obdrží výzvu k opravě,“ upozorňuje Kleinová.
- Evidenční čísla dokladů
Podle Andrey Kleinové jsou pro řadu podnikatelů komplikací přesná čísla evidenčních dokladů, kvůli kterým následně vznikají nepřesnosti v kontrolním hlášení. Doklady totiž velice často obsahují kromě výše zmíněných čísel také další typy údajů, ať už se jedná o písmena či speciální znaky jako třeba pomlčka, s nimiž si každý systém poradí po svém a řada z nich pak uchovává pouze číselnou část dokladů. „Můžeme očekávat, že tento problém bude ještě nějakou chvíli přetrvávat, než dojde k úpravám systému,“ uvádí Kleinová.
- Zapomenutí faktury
Další poměrně častou chybou je zapomenutí zahrnutí položky do kontrolního hlášení. „V případě, že plátce DPH nějakým nedopatřením zapomene dát do kontrolního hlášení vydanou fakturu, musí podat následné nebo opravné kontrolní hlášení k původnímu období, do kterého daná faktura spadá,“ uvádí Andrea Kleinová, „v obou případech se pak v kontrolním hlášení uvádějí veškeré údaje z daného měsíce, tedy nejen opravovaná část. V tomto případě je pak také nezbytné podat i odpovídající opravné či dodatečné přiznání.“
Možné sankce
Je samozřejmostí, že existuje přímá úměrnost mezi komplexností kontrolního hlášení, počtem vykazovaných dokladů a možným rizikem chyby. Jak upozorňuje Andrea Kleinová, bohužel ani využití vhodného účetního softwaru není stoprocentní zárukou vyvarování se chyby. Velká zodpovědnost leží na bedrech účetních, kteří jednotlivé doklady zadávají do účetního systému. V případě nesprávného zadání nebo špatného nastavení systému, může také dojít k nesprávnému vykázání daného plnění. Je proto na člověku, aby zkontroloval nejenom přiznání k DPH, ale i to, zda veškeré údaje v kontrolním hlášení odpovídají jednotlivým fakturám. Jedinou cestou, jak se chybám vyhnout, je tedy dostatečná pozornost, trpělivost a pečlivost. Nezbytný je i dostatek času na přípravu, pokuty za kontrolní hlášení totiž nejsou nikterak nízké. Nejnižší pokuta je 1000 Kč. Ta může být udělena za opožděné podání v případě, že ještě nedošlo k výzvě ze strany finančního úřadu. Další pokuta ve výši 10 000 Kč je udělována za podání až po výzvě úřadu. Pokuty však mohou dosáhnout i výše 30 000 Kč a 50 000 Kč. „Nejvyšší možnou pokutou je 500 000 Kč. Udělena může být v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo dokonce maří snahu finančního úřadu o správné vyměření daně, což je například v případě dlouhodobého nepodávání kontrolního hlášení či úmyslného podání nesprávně vyplněného hlášení,“ uvádí Kleinová.
Závěrem Kleinová dodává, že by mělo dojít ke zmírnění pokut díky novele zákona o DPH, která nyní čeká na podpis prezidenta. Pokuta za opožděné podání kontrolního hlášení (bez výzvy správce daně) ve výši 1 000 Kč tak bude nově odpuštěna automaticky, avšak pouze tehdy, půjde-li o první takové opoždění v daném kalendářním roce. V případě vyšších pokut, např. při podání kontrolního hlášení až po výzvě správce daně či jeho nepodání, bude mít správce daně také možnost pokutu prominout, avšak pouze v odůvodněných případech a na základě žádosti plátce.
