Nejvíce pojistných událostí je zapříčiněno vodou a vloupáním. Proti vloupání se Češi nejčastěji chrání bezpečnostními zámky

Nejčastější příčinou majetkových škod v domácnostech, kterou řešila téměř polovina Čechů, je únik vody. Druhou obvyklou příčinou je vloupání. Nějakou formu vloupání řešilo 29 % obyvatelstva. Při ochraně svého majetku před vloupáním Češi spoléhají na bezpečnostní zámky. A přestože nepříjemnosti způsobené požárem figurují na chvostu pojistných událostí, právě z požárů panují mezi Čechy největší obavy. 

Vytopená domácnost je nejtypičtější majetková škoda, kterou někdy řešilo 46 % Čechů. Nehodu související s únikem vody – ať už z důvodu prasklého potrubí, nefunkčního kohoutku, nebo poškozené hadice od pračky nejčastěji řešili lidé z Ústeckého kraje, kde se tato nepříjemnost stala 52 % dotázaným. Průzkum ukázal, že s tímto problémem často zápolí i obyvatelé hlavního města (51 %). „Únik vody je evergreen, který každoročně způsobuje v domácnostech nejvíce škod, ať už škoda vznikne vodovodní havárií v bytě klienta nebo škodu způsobí jeho nepozorný soused,“ vysvětluje Karel Žyla, manažer PR a komunikace AXA v ČR a SR.

Vloupání do domácností je na vrcholu v období letních prázdnin

Na druhém místě mezi příčinami vzniku škod na majetku je vloupání do bytu, domu, garáže nebo zahrady. Téměř třetina Čechů musela někdy řešit nějakou formu vloupání. A spousta z nich v období prázdnin opouští své domovy a míří na dovolené, ať už k moři či na chalupu. „V období letních měsíců roste počet vyloupených domácností a při nepojištěné domácnosti se návrat z dovolené může stát ve velmi krátké době velmi nezáviděníhodným zážitkem,“ varuje Karel Žyla. Vykradení bytu, domu, sklepa nebo garáže řeší nejčastěji v Praze, kde s ním má špatné zkušenosti 40 % respondentů. Nejméně lidé řešili nějakou formu vloupání na Vysočině, kde se s těmito následky muselo vyrovnat pouze 15 % lidí. Z výsledků průzkumu vyplývá, že s rostoucím věkem mírně klesá počet lidí, kteří řešili vloupání do bytu nebo domu.

A jaké jsou další pojistné události, které Češi řešili?

Třetí nejčastější událostí, kterou Češi řešili, je poškození majetku způsobené krupobitím (9 %). V pořadí další události, které české domácnosti řešily, byly škody způsobené vandalismem (6 %), vichřicí (6 %) a mrazem (6 %). Ještě méně Češi řešili majetkové škody zapříčiněné povodněmi nebo záplavami (4 %) a nejmenší zastoupení mají škody způsobené požárem (3 %).

Proti vloupání se 62 % Čechů chrání bezpečnostními zámky

Proti vloupání nemá svou nemovitost zabezpečenou 22 % obyvatelstva. A nejvíce své domovy ponechává bez ochrany 33 % respondentů z Olomouckého kraje. „Lidé svou nedbalostí hrají do karet zlodějům, kteří jsou schopni během pár desítek vteřin vniknout do domácnosti a způsobit škody, které mohou jít až do statisíců,“ říká Karel Žyla. Při ochraně svých nemovitostí se Češi spoléhají na bezpečnostní zámky a bezpečnostní dveře. Bezpečnostní zámek v České republice vévodí žebříčku pro zabezpečení domácnosti, využívá jej 62 % Čechů. Ten je nejvíce využíván na Vysočině, kde jej využívá 76 % respondentů. Naopak, nejméně Češi používají, kamerový systém (5 %), bezpečnostní skla (5 %) a mříže v oknech (3 %). „Zabezpečit své domácnosti je doopravdy důležité. Nejen pro zloděje, kterého dobré zabezpečení může odradit, ale i pojišťovna bude v případě vykradení zkoumat, zda zabezpečení, které zloděj překonal, odpovídalo požadavkům pojistné smlouvy. V opačném případě to může mít nepříznivý vliv na výšku vyplaceného pojistného plnění,“ upozorňuje Karel Žyla.

Největší obavy panují z požárů

I přesto, že se nejedná o nejčastější typ škod, obávají se Češi požáru nejvíce (37 %). Je to logické, pokud k požáru dojde, následky mohou být katastrofální. Na druhé místo se řadí obavy z vloupání. 33 % dotázaných Čechů se obává vloupání a odcizení majetku. Strach z vloupání a odcizení majetku je nejsilnější v Praze, kde se vloupání obává 47 % Pražanů. Nejmenší obavy panují u obyvatel Královéhradeckého kraje, kde z vloupání má strach pouhá pětina lidí. Vloupání se v mnohem vyšší míře obávají mladí lidé. Obava z vloupání je obecně nižší v malých obcích, než ve velkých městech, kde existuje větší pravděpodobnost vloupání. V malých obcích do 1 000 obyvatel se vloupání obává pětina respondentů, zatímco ve velkých městech nad 100 000 se vloupání a odcizení majetku obává 43 % respondentů. Ve výčtu obav se objevuje i strach z působení přírodních živlů. Živelních škod se obává 27 % Čechů. Nejvíce v Královéhradeckém kraji, kde se živelních škod obává 44 % obyvatel. Přírodních živlů se naopak nejméně obávají Pražané, pouze ve 14 %. Nakonec, pouhá 3 procenta lidí mají strach z vandalismu.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Tiskové zprávy

Hodnocení ČNB českou veřejností

Ve dnech 1. – 8. 2. 2018 STEM provedl pro Českou národní banku průzkum veřejného mínění, který se zaměřil na názory občanů na ČNB. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl na základě kvótního výběru zkoumán kombinací technik PAPI a CAPI. V osobních rozhovorech bylo dotázáno 1028 osob starších 18 let.

Výsledek BNP Paribas Cardif pojišťovny za rok 2017. Výrazné zlepšení výsledků

Loňský kalendářní rok byl pro společnost BNP Paribas Cardif Pojišťovnu velice úspěšný. Čistý zisk pojišťovny v minulém roce zaznamenal nárůst o 26 % oproti roku 2016. V roce 2017 společnost dosáhla čistého zisku 168 milionů Kč oproti 133 milionům v roce 2016. Celkově společnost předepsala pojistné ve výši 2 262 …

Air Products míří na Mars

Spolupráce společnosti Air Products a americké kosmické agentury NASA trvá už neuvěřitelných šedesát let. Ani nejnovější mise NASA k Marsu nazvaná InSight, která odstartovala 5. května z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, se nemohla obejít bez významné účasti tohoto chemického koncernu.

Nejčtenější

Ve zkušební době se o důvody výpovědi starat nemusíte

Poradna
Vypadá to, že jste dostali práci snů, ale nakonec se ukáže, že ten sen skončil dřív, než pořádně začal. Vlastně už po pár týdnech, hned ve zkušební době. Ta má sloužit k tomu, aby se zaměstnavatel i zaměstnanec poznali a prakticky kdykoli v jejím průběhu se mohli rozhodnout, zda má smysl ve spolupráci pokračovat.
Rolovat nahoru