Zásoby trvanlivých potravin na 10 dnů a zásoby vody na pět dnů. Tak zní doporučení nového konceptu civilní ochrany, jež schválila minulý týden německá vláda. Tamní opoziční Levice a Zelení sice tvrdí, že žádné nebezpečí ozbrojeného útoku nehrozí a doporučení šíří zbytečnou paniku.

Ale to nic nemění na tom, že další rizika, jež spolková vláda uvádí, jsou zcela reálná. Nebezpečí blackoutu je totiž v posledních letech v Evropě čím dál větší. Způsobují jej nekontrolovatelné přebytky elektřiny, kterou vyrábějí větrné elektrárny v Severním moři a současné rozvodné sítě si s nimi neumí poradit. Stejně tak reálné jsou živelní pohromy, v Německu především reprezentované záplavami. Obě nebezpečí se stejnou měrou týkají i České republiky. Elektřina z Německa totiž přetéká do české sítě. A o povodně není potřeba připomínat.

Zmíněná rizika berou vážně i v jiných evropských zemích a v konceptech civilní ochrany na ně pamatuje například Rakousko, Finsko, Nizozemsko. A berou je vážně i někteří informovaní lidé v tuzemsku, byť se to zatím neodrazilo ve vládním doporučení. Česko totiž žádný koncept civilní ochrany aktuálně nemá.

„Mám doma stále zásobu balené vody, kterou průběžně obměňuji. Myslím, že by to tak měl dělat každý, protože nikdy nevíte, kdy dojde k nějaké havárii,“ řekl například autorovi před časem generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos. Ostatně právě s ohledem na možnost rozsáhlého výpadku elektřiny pořídila PVK balicí linku na vodu. Ta by se stáčela do dvoulitrových pytlů. Její distribuce by tak v nouzovém případě byla rychlejší a jednodušší, než při čepování z cisteren, jejichž kapacita by stejně potřebu vody v Praze nepokryla.

O tom, že je rozumné mít nouzovou zásobu potravin a vody na několik dnů je přesvědčen i bezpečnostní poradce a bývalý náčelník vojenského zpravodajství Andor Šándor. I v jeho očích je přitom hlavním rizikem rozsáhlý a dlouhodobý výpadek v zásobování energiemi.

„Mám zásobu vody a trvanlivých potravin. Není to nic těžkého, ani bláznivého. Vždycky je lepší být připraven na nejhorší a pak být příjemně překvapen, když pomoc přijde dřív,“ říká generál ve výslužbě. Platí to tím spíš, že vždycky nějakou dobu trvá, než se roztočí kola státní mašinérie a pomoc se dostane k lidem i v odlehlých místech. Ale je zhůvěřilé si myslet, že ve velkých městech by byla pomoc k dispozici okamžitě. Při blackoutu rozhodně ne. Protože úřady by si nejdřív musely poradit s tím, že nefunguje nic, co ke svému chodu potřebuje elektřinu.

Stojí proto za to vážně zvážit, zda se ve spíži každé české domácnosti najde místo na nouzovou zásobu. Klidně podle německého vzoru. Tedy jídlo na 10 dnů a voda na dnů pět. Rakušané doporučují zásobu jídla na 14 dnů, Finové na týden, jak uvedl server iDnes. Investice to, možná překvapivě, překvapivě není velká. Stačí maximálně několik tisíc korun. Potraviny i vodu přitom musíte časem obměňovat, tedy zásoby budete průběžně konzumovat. Nejde tedy o „vyhozené peníze“.

Německé úřady poskytují i doporučení, jak by taková nouzová zásoba měla vypadat. Podle Spolkového úřadu na ochranu obyvatelstva by na 14 dnů měl mít jeden člověk 4,9 kilogramu obilných produktů, brambor nebo rýže, dále 5,6 kilogramu zeleniny a luštěnin, 3,7 kilogramu mléčných produktů, 3,6  kilogramu ovoce a ořechů a k tomu 2,1 kilogramu masa nebo vajíček a také půl kilogramu tuku nebo oleje (Zdroj: iDnes). Ministerstvo vnitra k tomu doplňuje ještě lékárničku, svíčky, zápalky, dřevo na topení, svítilny, baterie, teplé deky a peníze v hotovosti.

My dodáváme, že vhodný by také byl plynový vařič a rezervní nádoby s plynem. Neuškodí tatranky nebo čokoláda, trvanlivý salám, masové konzervy a paštiky v konzervě. Když máte vodu, můžete mít i instantní polévky a další potraviny. A chleba v mrazáku vydrží přeci jen déle, i když už nepůjde elektřina. K zahození nejsou ani proužky sušeného masa, známé jako „jerky“. Věci, které doplňujeme k německému doporučení, mají proti němu tu výhodu, že je v případě povodně přenesete podstatně snadněji, než kilogramy brambor a ovoce.

Berte to jako přípravu na vandr. Čím jsou potraviny skladnější, trvanlivější a lehčí, tím lépe. To samé platí o jejich přípravě. Takže rýže je vhodnější než brambory, masová konzerva lepší než syrové maso. A nezapomeňte, nechystáte se na válku. Chystáte se „jen“ na blackout, nebo živelní pohromu. Ovšem i při nich můžete mít pořádný hlad a trpět zimou.