Spíše než se dívat na meziroční hodnoty ovlivněné různě vysokým srovnávacím základem, bude lepší vzít si do rukou měsíční očištěné reálné výsledky a podívat se na trendy u jednotlivých typů služeb.
Asi nejvíce pozornosti obvykle poutá HORECA, tedy hotely a restaurace, které utrpěly v době pandemie silnou ránu, aby jim pak v loňském roce byla uštědřena další v podobě rostoucích cen energií, potravin a upadající poptávky.
Díky mizernému srovnávacímu základu si meziročně vedou na první pohled dobře, že by se jim dařilo vracet se na předpandemickou úroveň, se říct nedá.
HORECA jako celek je 22,4 procenta pod úrovní roku 2019 s tím, že poslední měsíce zažívá spíše úbytek zákazníků. S ohledem na vysokou inflaci a měnící se preference spotřebitelů asi není divu.
Obdobně lze hodnotit i vývoj v další části cestovního ruchu, a sice u cestovních agentur a kanceláří. Ty na přelomu roku zažily téměř opravdový boom, který ovšem vystřídaly slabší měsíce (jde o sezónně očištěná data, takže si lze toto hodnocení dovolit, pozn. aut.). Vypadá to tak, že si Češi na Vánoce nakoupili zájezdy a od té doby na cestování opět šetří.
Slábnou i výkony v oblasti dalšího relativně velkého oboru služeb, a sice dopravy a skladování. Výjimkou je tak trochu létání, avšak tady je třeba brát v úvahu probíhající postpandemický rozjezd cestování, který se zdaleka netýká pouze českých turistů.
Co čekat dál? Služby orientované na domácnosti se budou muset ještě několik měsíců vypořádávat s nižší poptávkou ovlivněnou vysokou inflací. Teprve s poklesem inflace se totiž může kupní síla domácností vzpamatovat a vzrůst i ochota třeba cestovat nebo chodit do restaurací.
Samozřejmě situace se bude lišit region od regionu a zvlášť vynikat v tomto směru bude Praha, která těží z oživujícího se zahraničního cestovního ruchu, zatímco jinde budou muset dál spoléhat spíše na domácí klientelu.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
