Nová prognóza ministerstva financí a nová prognóza paní ministryně

Analýza
Ve své nové makroekonomické prognóze (jde jako každoročně v dubnu o základ pro chystaný Konvergenční program – pozn. aut.) ponechalo ministerstvo financí odhad růstu reálného hrubého domácího produktu (HDP) pro letošek na 3,1 procenta, což je blízko naší prognóze 3,3 procenta (pro příští rok odhaduje růst na 3,7 %; my čekáme 4,3 %). Ohledně letošní inflace se ministerstvo s námi dokonce zcela shoduje (2,5 %), na rozdíl například od ČNB (2,0 %).
Ministerstvo financí dost nezvykle přispěchalo s vydáním písemného „komentáře ministryně financí Aleny Schillerové k fiskální predikci“. Ilustrační foto: Ministerstvo financí

Nezaměstnanost by měla kulminovat v druhé polovině roku zřetelně pod úrovní čtyř procent, která se dá považovat za rovnovážnou. Z tohoto pohledu je pak docela zvláštní, že i přesto ministerstvo financí nečeká tlak na rychlý růst mezd: Průměrná mzda by i v roce 2022 měla růst tempem pod dvěma procenty, což je tempo historicky vzato velmi nízké, a to i po zohlednění (jak upozorňuje ministerstvo financí) zvýšené letošní srovnávací základny.

Velkou pozornost samozřejmě poutá pasáž týkající se hospodaření veřejného sektoru. Letos by mělo podle prognózy skončit schodkem 8,8 procenta HDP, zatímco v roce 2022 by schodek měl činit už „jen“ 5,9 procenta.

V delším horizontu ale prognóza v této oblasti ukazuje hned na dvě kolize se zákonem 207/2020 o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zaprvé, v roce 2024 podle ní bude dosaženo úrovně dluhu 55 procent, při níž se aktivuje „dluhová brzda“. (Zde je ale třeba upozornit, že ačkoli se často uvádí, že příslušný zákon žádá v takovém případě sestavení rozpočtu bez schodku, ve skutečnosti jeho § 14 žádá pouze sestavení rozpočtu, který povede „k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“ – což je daleko obecnější požadavek.)

PSALI JSME:
Zrušení superhrubé mzdy se letos moc neprojeví, přiznává ministerstvo financí

Zadruhé, prognóza ukazuje, že v roce 2024 dojde k porušení aktuálního znění § 10a odst. 1 téhož zákona: Toto znění požaduje, aby rozpočtové saldo v daném roce bylo vždy aspoň o pět desetin procentního bodu vyšší, než v roce předchozím, ale v prognóze je zlepšení schodku z roku 2023 do roku 2024 jen v rozsahu dvou desetin procentního bodu (z ‑5,4 na -5,2 % HDP).

A tak ministerstvo dost nezvykle přispěchalo s vydáním písemného „komentáře ministryně financí Aleny Schillerové k fiskální predikci“. Komentář zdůrazňuje, že prognóza je spočtena na základě předpokladu no policy change, tedy co by se dělo, pokud by ministerstvo financí v blízké budoucnosti nepřikročilo k žádným diskrečním změnám zvyšujícím příjmy, nebo snižujícím výdaje.

Číselným jádrem komentáře jsou základní výsledky alternativní prognózy, která bude obsažena v Konvergenčním programu (má být schválen vládou do konce dubna) a která bude odrážet plánovaná, ale zatím neschválená diskreční opatření.

PSALI JSME:
MMF prognózuje nejrychlejší růst světové ekonomiky za minimálně 40 let

Taková alternativní prognóza odrážející zatím neschválené plány a úvahy je standardní součástí Konvergenčního programu – což teď donutilo paní ministryni konečně opustit kánon (kterého se i přes jeho zjevnou absurdnost dosud tvrdohlavě držela), že aktuální vláda nemůže malovat žádné scénáře pro období po volbách, kdy už může působit jiná vláda.

Alternativní scénář je v tuto chvíli zřejmě sestaven zatím jen na pokyn samotné paní ministryně (viz v jejím komentáři použitá formulace „za sebe mohu říct“), nicméně po schválení Konvergenčního programu vládou půjde zřejmě o scénář celovládní.

Východisko alternativní prognózy, tedy „kombinace úsporných opatření na příjmové i výdajové straně“, je ovšem v komentáři popsáno jen velmi stručně a mlhavě:

„Počítáme s komplexní revizí daňového mixu, včetně úprav v oblasti spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a pokračování důsledné redukce daňových výjimek. Dále počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížením provozních výdajů kapitol o 5-10 % a další racionalizací agend. Důležitým faktorem jsou také evropské peníze, konkrétně 287 miliard z končícího programového období 2014-2020 a 962 miliard z nového programového období 2021-2027, kde budeme usilovat o rychlejší náběh a rovnoměrnější zapojování evropských prostředků v běžných i kapitálových projektech.“

PSALI JSME:
Před námi jen Maďaři a Rumuni. Česká vláda platí za svůj dluh skoro nejvyšší úrok v unii

Uvidíme, jestli v Konvergenčním programu budou představy paní ministryně o konsolidaci českých veřejných financí popsány konkrétněji.

Na závěr si dovolím tři poznámky k této alternativní prognóze:

1. Co se týče pasáže o evropských penězích: Pro přesnost dodejme, že makroprognóza s tímto příjmem podle všeho počítá (ostatně bylo by hodně zvláštní, kdyby s ním nepočítala). Změnu oproti prognóze tedy paní ministryně nejspíš vidí jen v onom „rychlejším náběhu“. Tak to by – po minulých zkušenostech – byl docela husarský kousek.

2. V uvedené citaci jen tak zběžně zmíněná „další racionalizace agend“ je nebo by měla být dle mého soudu zcela zásadní prioritou – tedy pokud je tím myšlena automatizace a odstraňování zbytečných a duplicitních agend (jde o daleko přínosnější snahu, než trochu populistické plošné zmrazování úřednických platů, které ročně ušetří jednotky miliard, ale oslabí mezi úředníky loajalitu a může způsobit odchod těch lepších do privátu).

PSALI JSME:
Nejvyšší kontrolní úřad tepe vládu a stát, někde je však jeho kritika sporná

Dosavadní mnohaletá zkušenost na poli racionalizace státní správy je ale tristní. Česká státní správa sama sebe zracionalizovat nedokáže (pokud ve skutečnosti vůbec chce). Proto jsem na tomto poli dlouhodobě zastáncem investice do důkladného personálního a agendového auditu (např. podle vzoru slovenského ministerstva financí), ovšem provedeného externím subjektem, tedy poradenskou firmou nebo relevantní institucí zvenku. Česko si sice nedávno pozvalo OECD na posouzení penzijního systému; ale zrovna v této sféře byly problémy i cesty ven vcelku jasné i bez takové externí analýzy.

3. Ve výčtu potřebných úprav daňového mixu bohužel nevidím probuzení daně z nemovitostí (nikoli plošné, ale selektivní, a tedy politicky realizovatelné). To by kromě přílivu potřebných miliard do veřejných rozpočtů přitom mohlo zároveň aspoň trochu snížit napětí na trhu nemovitostí.

Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Podivně tajná strategie ozdravení českých veřejných financí

Zavřít reklamu ×
  1. No myslím, že prostuduchý článeček paní vrchní pokladní odpovídá míře pracovitosti, odpovědnosti a invence…takže za mě nula. Jednoznačně bych tam promítl potřebu zvýšení nepřímých daní. No to by ale tomu paní vrchní vašnostová musela alespoň trochu rozumět…hlavně když se trumfovali ve sněmovně, když se jednalo o zrušení superhrubé mzdy, což považuji za správné, neboť toto opatření mělo skončit již v roce 2014, nicméně daň bych nechal o něco výše jak 15% třeba 18 nebo 19%….Mějte pěkné jarní dny bez anoistických matlů……

  2. S ohledem na snahy některých holomků bych odhadovala to že při selekci biologického materiálu budeme obecně bohatnout!!!

Napsat komentář: Tatiana Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Maďarská centrální banka zvýšila sazby

Maďarská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 0,60 procenta na 0,90 procenta. Zbylé měnově politické úrokové sazby zůstaly beze změny a v platnosti i nadále zůstávají také …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Ani z vlastní studny nemůžete vodu čerpat tak, jak byste chtěli

Poradna
Vlastní studna je hitem posledních let. Výhody? Při průběžně rostoucích cenách vodného a stočného znamená úsporu několika tisícovek ročně. A také pocit soběstačnosti v době sucha. Na druhou stranu právě tenhle pocit bývá pomíjivý, protože vodoprávní úřady mohou sáhnout k regulaci užívání i soukromých vodních zdrojů. A navíc obstarat si vlastní studnu stojí nejen peníze, ale i mnohaměsíční obíhání úřadů.
Rolovat nahoru