Podivně tajná strategie ozdravení českých veřejných financí

Michal Skořepa 12. 11. 2020 Článek je více než jeden rok starý

Po dlouhých měsících volání ze strany analytické obce i politické opozice dalo ministerstvo financí dohromady materiál, který trochu podrobněji popisuje výhled návratu českých veřejných financí zpět k vyrovnaným rozpočtům a klesajícímu zadlužení. Materiál byl pod názvem „Konsolidační strategie veřejných financí ČR“ poslán poslancům; nebyl však zveřejněn, takže jsme zatím odkázáni jen na kusé informace z dílny ČTK (kurzívou jsou moje přípodoteky – pozn. aut.):

Vláda v konsolidační strategii počítá s tím, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, takže v reálném vyjádření budou klesat. Ilustrační foto: wikimedia.org

Strategie (stejně jako makroekonomická prognóza ministerstva financí ze září) předpokládá meziroční vývoj hrubého domácího produktu (HDP) letos a v dalších třech letech takto: -6,6 procenta, +3,9 procenta, +2,2 procenta a 2,1 procenta (MF dlouhodobě pracuje s předpokladem, že česká ekonomika poroste v ustáleném stavu tempem kolem dvou procent).

Schodek českých veřejných financí by měl klesnout z 6,4 procenta HDP letos (cca 360 miliard korun) na 3,6 % HDP (cca 230 mld. Kč) v roce 2023. Pokud budeme předpokládat, že ekonomika (a tedy i únosné daňové inkaso a adekvátní rozpočtové výdaje) se vrátí k normálu koncem roku 2022, pak není jasné, proč by v už normálním roce 2023 měl státní rozpočet stále ještě vykazovat schodek dramaticky horší, než tomu bylo v minulých letech. Autoři strategie to v ní možná vysvětlují (a třeba i nějak rozumně), ale toto vysvětlení je nám zatím odepřeno.

Psali jsme

Astronomický schodek státního rozpočtu opět narostl

Vládní dluh by měl stoupnout z letos plánovaných 39,4 procenta HDP na 47,4 procenta HDP v roce 2023. To už je vcelku mechanický důsledek vývoje schodků a předpokladu o vývoji úrokových sazeb. Je velmi pravděpodobné, že i oněch skoro 50 procent bude v evropském srovnání poměrně málo, ale to neznamená, že není třeba se velmi důkladně ptát, zda je takový nárůst dluhu (resp. do něj ústící vývoj schodků) opodstatněný.

Vláda v konsolidační strategii počítá s tím, že nebude zvyšovat provozní výdaje státu, takže v reálném vyjádření budou klesat. Mj. chce vláda zmrazit platy úředníků a státních zaměstnanců. Nezbývá než doufat, že (a) toto zmrazení se nebude týkat platů učitelů (kde je pořád ještě co dohánět), a (b) že u úředníků půjde spíš o zmrazení objemu všech platů než platů za jednotlivá místa, takže bude možný (třeba i rychlý) růst platů vyplácených menšímu počtu úředníků lépe kvalifikovaných a produktivnějších díky modernizaci státní správy.

Psali jsme

Zvýšení zdanění hazardu je jen plivnutím v moři. S šetřením musí začít stát u sebe

Strategie (z důvodů mně ne zcela pochopitelných) nebyla – zatím – zveřejněna. Jde přitom o zcela klíčový dokument, protože nejen poslancům, ale celému světu (doslova – zhruba třetinu českých státních dluhopisů drží cizinci; viz graf níže) konečně naznačí, jak si naše ministerstvo financí představuje cestu z nynějších rychle rostoucích dluhů zpátky k udržitelnému hospodaření.

Pokud ministerstvo realistickou cestu vidí, je s podivem, že se s ní nepochlubí veřejně. Nebo – nedej bůh – je strategie natolik nerealistická, že ji ministerstvo financí raději předložilo jen poslancům v naději, že v tom schvalovacím fofru prvního čtení nestihnou její nerealističnost odhalit.