Úrokové sazby na bankovních kontech tají jako jarní sníh. U běžných účtů roztály již dávno, u spořicích účtů a termínovaných vkladů k tomu nemají daleko. Citibank už s poskytováním spořících účtů skončila úplně, další banky se k tomu chystají.
Finanční ústavy to ovšem mají s konzervativními Čechy těžké. Patří totiž mezi tři nejspořivější národy v Evropě, hned po Rakušanech a Francouzích. Podle výzkumu ING Bank spoří tři čtvrtiny obyvatelstva, byť ne všichni pravidelně. Ale za to zcela bezohledně, aniž berou v potaz inflační manévry ČNB.
Jen domácnosti mají na účtech přes 1,8 bilionu korun. A ČNB ve snaze znehodnocovat měnu tiskne další stovky miliard. Komerční ústavy si s takovým množstvím peněz na trhu nevědí rady. Celkový deficit půjček ve srovnání se vklady se pohybuje kolem tří čtvrtin bilionu korun. A banky, byť se sebevíc snaží nalákat obyvatelstvo na rekordně nízké úroky u půjček, u solventních klientů narážejí na bariéru skutečnosti, že domácnosti s tak vysokými úsporami si půjčovat nepotřebují.
Stále platí, že nejvyšší zhodnocení úspor nabízejí menší, převážně internetové, banky jako jsou Zuno, Sberbank, Equa bank nebo Air Bank. Ve snaze vyhnout se ztrátám i tyto banky v prvních dvou měsících roku pokračovaly ve snižování svých úrokových sazeb. Naposledy Equa bank oznámila, že úročení spořicího účtu snižuje z 1,5 % na 1,25 %. To by bylo stále ještě dobré, kdyby se to netýkalo jen vkladů do 200 tisíc korun a nepojilo s podmínkou využívání skoro neúročeného běžného účtu.
Sberbank svoji rekordní sazbu 1,63 % bez dalších podmínek srazila během jednoho měsíce už podruhé. Od února na 0,93 % u vkladu do 300 tisíc korun, od března na 0,73 %, a to již jen na vklad do 200 tisíc korun. Také Air Bank o další spořivé klienty nestojí, ale nabízí v českých poměrech naprostou raritu: běžný vklad do 100 tisíc korun úročený 1,2 % při nejmíň pěti platbách debetní kartou. To má vliv i na stejné zhodnocení spořícího účtu do 300 tisíc korun.
Lídrem pro spoření se tak od března stalo Spoření Plus u Zuno Bank s úrokem 1,5 % do 300 tisíc korun. Při výběru peněz z tohoto účtu se ale jeden měsíční úrok promění v nulu. S tím si ovšem čeští šikulkové dovedou poradit: vyberou obnos na začátku měsíce a nechají si jej „doúročit“ v jiné bance, což vede k minimalizaci ztráty. Je ale nutné se mít na pozoru před povinným běžným účtem: pokud z něj utratíte alespoň tři tisíce měsíčně, pak je zdarma, jinak si z úroků odečtete 68 korun měsíčně za vedení tohoto účtu.
To, co nabízejí ostatní banky, nestojí za řeč. Jsou i takové, které spoření a termínované vklady úročí mikroskopickými 0,1 % nebo i míň, jako je tomu u UniCredit Bank. V tomto světle vypadala jako zjevení nabídka ERB Bank, bývalé Evropsko-ruské banky nyní ve vlastnictví jejího generálního ředitele Romana Popova. Ta již rok nezměnila svou nabídku, v níž je například pětiletý termínovaný vklad s minimální úložkou 1,5 milionu korun zhodnocován 2,7 % ročně, spořicí účet s roční výpovědní lhůtou 2,15 %, což znamená, že milion tam za rok vydělá přes 21 tisíc korun. Zdá se, že tato ruská banka je jediná, která české koruny potřebuje.
V lednu MF Dnes napsala a Česká televize převzala, že ERB dotuje svými úvěry Rusku nakloněné politické strany jak v Česku, tak i v Evropě (například ve Francii Národní frontu Marine Le Penové). V únoru svá tvrzení MF Dnes odvolala.
Minulý týden ovšem ČNB bance zakázala poskytovat úvěry a přijímat vklady od veřejnosti.
Banka spravuje 4,6 miliardy korun vkladů, zhruba polovinu použila na úvěrování. Podle poslední výroční zprávy byla v roce 2014 již třetím rokem ve ztrátě (63 mil. Kč).
