Může se to stát každému. Posíláme platbu ze svého účtu a zrovna v tu chvíli pospícháme, takže si nezkontrolujeme pečlivě údaje. Jako z udělání se spleteme, byť jen v jednom čísle, a platba putuje na účet někoho úplně jiného, než jsme zamýšleli. Máme se loučit s penězi, nebo není všechno ztraceno?
Banky radí, že prvním krokem by mělo být kontaktování neoprávněného příjemce. Což má sice logiku, ale v praxi jeho totožnost málokdy známe. A pokud jsme se naštěstí spletli tak, že jsme peníze zaslali omylem někomu známému, asi nebude velký problém s jejich vrácením. Štěstí nám rovněž přeje, pokud jsme poslali peníze na neexistující účet, pak se totiž peníze vracejí zpět automaticky.
Může se také stát, že jsme nastavili dobu splatnosti v řádu několika dní, pak je samozřejmě možné platbu stornovat. V internetovém bankovnictví obvykle ještě pár minut před dobou splatnosti, na pobočce do konce pracovní doby před dnem splatnosti. Jakmile však jsou peníze odeslány, tedy v den splatnosti, transakci zastavit nelze. Podle platné legislativy banky nejsou oprávněny na klientem chybně zadanou platbu vyslat žádost o storno.
Obracíme se tedy na finanční ústav, kde máme účet, a žádáme o jméno majitele účtu, kam jsme nedopatřením zaslali peníze. Neměli bychom být překvapeni, když banka projeví méně zájmu, než bychom čekali. Je totiž v poněkud choulostivém postavení instituce hájící bankovní tajemství a navíc je správcem osobních údajů svých klientů. Na druhou stranu však bude chtít tento problém vyřešit, nejen kvůli spokojenosti chybujícího klienta, ale i proto, že ponechat si takto neoprávněně získané peníze znamená pro příjemce spáchání trestného činu.
Musíme se připravit, že s údaji bude banka váhat několik dní, protože je možné, že si příjemce platby od neznámého odesilatele všimne a částku vrátí nebo sám kontaktuje banku. Pokud se tak nestane, asi maximum, čeho v bance či spořitelně dosáhneme, je získání údajů neoprávněného příjemce a zaslání výzvy k navrácení peněz. Tato služba je obvykle zpoplatněna v řádu stokorun. Víc se finanční ústav nebude chtít angažovat, protože samotná jednání o vrácení chybně zadané platby jsou na klientovi, který ji zadal.
V případě, že neoprávněný příjemce peněz nereaguje na žádnou výzvu, nezbývá, než uvažovat o právních krocích. Zákon je jednoznačně na straně popleteného odesílatele peněz. Vědomé ponechání si peněz, které někomu přišly na účet omylem, je totiž trestný čin a neoprávněnému příjemci platby může hrozit až trestní oznámení a následně vymáhání platby prostřednictvím soudu.
Všechna jednání je třeba stihnout v průběhu doby, která je uvedena ve všeobecných obchodních podmínkách. Obvykle se jedná o lhůtu kolem jednoho roku.
Takže základní rada zní: nespěchat při vyplňování bankovních příkazů a kontrolovat si účty, včetně příchozích plateb.
