Se svým posledním výsledkem překonává i centrální Brusel a Hamburg. Na druhou stranu se i výrazně vymyká zbytku České republiky. Je totiž na více než dvojnásobku celostátního HDP na obyvatele nebo třeba téměř na 3,5násobku regionu Severozápad.
Praha samozřejmě těží z umístění centrál velkých firem, které soustřeďují své aktivity právě tam. HDP na obyvatele zde rostl v posledních devět let rychleji než ve zbytku země, takže svůj náskok dál jen zvýšila. Ukazuje to rovněž také na stále větší zaostávání dalších regionů, a především toho nejslabšího (Severozápad).
Určitě zajímavé je i srovnání Prahy s Berlínem. Německé hlavní město je co do hrubého domácího produktu na hlavu v paritě kupní síly na 60 procentech Prahy, zatímco celé Německo je o 30 procent výše než ČR.
A možná ještě zajímavější je porovnání s Bratislavským krajem, který byl ještě v roce 2013 před Prahou. Podle posledních údajů je Bratislava na 71 procentech Prahy s tím, že její HDP na obyvatele za posledních devět let vzrostl o symbolická dvě procenta (Praha o 48 %, pozn. aut.).
Zapadá to do celkového trendu, v jehož rámci se Česko vzdaluje Slovensku. Zatímco ještě v roce 2012 byla SR na úrovni 92 procent České republiky, v roce 2022 to už nebylo ani 80 procent.
HDP na obyvatele je sice zajímavý údaj, který svědčí o ekonomické úrovni, avšak zcela nevypovídá o tom, jaká je v daném regionu vlastně životní úroveň. Jestli se na přírůstku HDP podílí růst životní úrovně nebo spíše ziskovosti firem. Na druhou stranu ukazuje výrazné regionální rozdíly v každé zemi a naznačuje, kam by měla směřovat i hospodářská politika té které země.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
