„Zajímalo nás, na co se lidé těší, z čeho mají obavy a jak se na penzi chystají v 25 letech a v 55 letech. Proto jsme si nechali zpracovat rozsáhlý průzkum a věříme, že pomůžeme lidem připravit se po všech stránkách na penzi, na kterou budou mít důvod se těšit,“ říká Kateřina Štěrbová, členka představenstva NN Penzijní společnosti, která je generálním partnerem projektu Cena života. Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku české populace a vypovídá tak o představách mladé i předdůchodové generace.

Rozdíly mezi generacemi jsou vidět už v žebříčku jejich hodnot. Zatímco mladší generace považuje za nejdůležitější v životě rodinu, starší si váží nejvíce zdraví. Se snahou myslet víc na sebe souvisí touha seniorů po cestování a dalších zájmových činnostech, na něž jim dosud nezbýval čas.

„Líbí se mi, že Češi mají navzdory obavám, co jim stáří přinese, spoustu snů a přání, která si chtějí v důchodu plnit. Více než polovina starší generace se těší, že už budou dělat jen to, co je baví, a že budou jezdit na výlety a užívat si vnoučata. Mladší generace chce v penzi cestovat po světě, radovat se z vnoučat nebo spát a odpočívat dle potřeby,“ říká Kateřina Štěrbová.

Představy vs. činy

Češi si podle průzkumu NN Penzijní společnosti uvědomují, že pro kvalitní prožití důchodového věku potřebují pevné zdraví, ale také finanční zabezpečení. Mladí i starší Češi považují za příjem schopný jim zajistit spokojenou penzi asi 20 tisíc korun měsíčně, od státu z toho očekávají okolo 12 tisíc korun. Přitom ale pouze polovina mladší generace a přes 70 % starší generace tvrdí, že se finančně na stáří připravují a nespoléhají jen na stát.

„Ačkoli dvě třetiny zástupců mladé i předdůchodové generace shodně tvrdí, že při spoření na penzi nejvíce spoléhají na penzijní produkty s podporou státu, je dnes průměrná úložka jen něco málo přes 600 korun a průměrný věk účastníka penzijního spoření je 47,5 roku. Průměrný Čech si tak při očekávaném odchodu do důchodu v 65 letech naspoří v penzijním fondu necelých 230 tisíc korun,“ vypočítává Kateřina Štěrbová, členka představenstva NN Penzijní společnosti.

Průzkum přitom zároveň ukazuje, že mladí i staří Češi počítají, že si důchod budou moct užívat v průměru do 80 let. „Málokdo si včas spočítá, že pokud chce jít do důchodu v 65 letech a mít měsíčně nad rámec státního důchodu ještě dalších 8 tisíc korun, pak bude na penzi potřebovat úspory ve výši téměř 1,5 milionu korun,“ doplňuje Kateřina Štěrbová. Data NN Penzijní společnosti ukazují, že ve věkové kategorii 18 – 29 let si spoří ani ne každý třetí Čech a ve věkové kategorii 50 – 59 let jsou to dva ze tří lidí.

Jak na penzi snů

Češi stále dostatečně nemyslí na finanční přípravy na stáří a v rámci spoření na penzi nevyužívají ani všechny příspěvky, které jim nabízí stát nebo zaměstnavatel. Výrazně se tak lišíme od západu Evropy, kde lidé berou přípravu na stáří v aktivním věku za běžnou součást života.

„Příjem průměrného holandského důchodce tvoří starobní důchod ani ne z jedné třetiny. Naprostou většinu si lidé naspoří sami s přispěním zaměstnavatele. Ráda bych proto na Čechy apelovala v jedné věci: Nebojte se si to spočítat. Kdo nechce být v důchodu překvapený, měl by si dopředu udělat představu, jak dlouho očekává, že v důchodu bude, a kolik peněz bude chtít mít měsíčně, aby si penzi užil. Potom už je na každém, jestli chce věřit, že za něj vše zaplatí stát, nebo si raději na splnění svých snů našetří a bude mít jistotu, že se má na co těšit,“ říká Kateřina Štěrbová.

NN Penzijní společnost doporučuje, aby si mladí lidé začínali spořit nejlépe hned od první výplaty. Například už měsíční příspěvek 300 Kč dává nárok na státní podporu 90 Kč, což odpovídá 30% zhodnocení. Pro vyčerpání celé státní 2 760 Kč za rok, by si měl člověk měsíčně posílat na spoření na penzi alespoň tisíc korun.

„Od loňského roku se nejvíce vyplatí měsíčně si odkládat 3 000 Kč, kdy kromě příspěvku státu lidé zaplatí také o 3 600 Kč méně na daních a každý rok tedy ušetří celkem 6 360 Kč. Zároveň radím využít výhody dlouhodobosti a pravidelnosti a zvolit si vyvážené nebo dynamické penzijní fondy, které v průměru přinášejí i několikanásobně vyšší výnosy,“ uvádí Kateřina Štěrbová. Spoření se státní podporou v penzijních fondech je klíčovou součástí finanční přípravy na spokojené stáří, ale nemělo by být jediné. „Příkladem dalších vhodných způsobů zajištění na penzi jsou třeba investice do akcií, podílových fondů nebo do vlastního bydlení,“ dodává.