bool(false)

Pro atom, nebo proti němu? Odborníci se hádají nad čísly

Překvapivý spor vyvolaly poslední výsledky výzkumů veřejného mínění o postojích české veřejnosti k jádru. Nová data jsou jistě zajímavá i svým obsahem, ale hlavně hádkou o jejich interpretaci.

Temelín. Foto: Pixabay

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnilo svoje údaje 9. června. Neobsahují žádný velký šok a v rámci statistické chyby, která podobný typ výzkumů standardně provází, lze v podstatě konstatovat, že v české veřejnosti nenastal v posledních letech v přístupu k jádru žádný vývoj, který by bylo možné hlouběji analyzovat. Samotný CVVM však ve své textové informaci konstatuje: „Letošní zjištění potvrdilo (umocnilo) trend poklesu příznivců jádra za poslední čtyři roky, kdy je otázka pokládána. Tento trend se nepochybně odráží i v posunech v názorech na dostavbu Temelína.“

To je interpretace odpovídající spíše letmému pohledu na dva klíčové grafy (viz níže) – první přitom popisuje názory na „podíl jaderné energetiky“ a druhý na „dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín“. První graf je tedy založený na postoji k „obecné“ otázce, druhý k otázce „konkrétní“. Připomeňme také, že CVVM je pracovištěm Sociologického ústavu AV ČR, což výsledkům dává minimálně v očích veřejnosti jistou vyšší důvěryhodnost.

Graf 1

Graf 2

Poznamenejme jednu věc na okraj. Odborníci zdaleka nejsou jednotní v tom, jaký typ otázky vlastně dokáže přesněji vystihnout skutečné postoje veřejnosti – jde právě o to, zda chování a postoje jedinců uvnitř společnosti přesněji zachytí dotaz na konkrétní okolnost nebo dotaz „politický“, obecný. Je to těžký oříšek. Podívejme se proto na ona data přece jenom malinko pečlivěji.

A pak uvidíme, že postoj ke konkrétnímu problému „dostavby“ je stále stejný a v podstatě naprosto konzistentní. Součet kladných postojů „rozhodně ano“ a „spíše ano“ v uvedených letech kolísal od nejnižších hodnot 44 procent (duben 2011 a květen 2015) až k 54 procentům v květnu 2013. Kdybychom si k tomu přiložili linii událostí, pak uvidíme, že v podstatě kopíruje odhodlání státu stavět, nebo naopak rozpaky a převládající názor nestavět další bloky. Jediným opravdovým závěrem může být, že veřejnost je v této věci připravená přijmout rozhodnutí vlády a většinově ho podpořit – i na to se CVVM ptalo a důvěru vládě v této věci vyjadřuje dlouhodobě nadpoloviční většina dotázaných (což je v zemi, kde je obecně důvěra v politiku tragicky nízká, velmi vysoké číslo, přičemž odpověď „rozhodně ne“ preferovala jen necelá jedna desetina respondentů).

Navíc se vraťme ke statistické chybě – průzkum má dostatečný počet respondentů (více než tisíc), avšak značný počet tazatelů (241), předpokládejme s důvěrou, že kvótní výběr byl vykonán standardně. Statistická chyba by se tak měla pohybovat někde kolem dvou až tří procent (k těmto konkrétním otázkám není uvedena). A vida – celý pohyb od roku 2012 je tedy do značné míry v rámci rozpětí této chyby.

U obecné otázky „podílu jaderné energetiky“ jsou (jako obvykle) možné minimálně dva pohledy na věc. První je postaven na součtu odpovědí „rozhodně ano“ a „ano“. Zde vidíme postupný a doložitelný pokles (2012: 34 %, 2015: 22 %). To znamená, že tvrdé jádro příznivců atomu se opravdu zmenšuje, což je nutné vzít jako zjevný fakt. Avšak pokud přidáme i odpověď, že podíl jádra v energetickém mixu by mě zůstat na současné úrovni (což když nic jiného minimálně předpokládá náhradu starých zdrojů za nové), jsme znovu tam, kde jsme byli – totiž u téměř setrvalého stavu (2012: 69 %, 2015: 67 %).

Vtipné na výzkumu je, že podle ekologických organizací ukázal průzkum jednoznačně, že v České republice roste odpor k jaderné energetice. Krásný příklad ukazuje tisková zpráva sdružení Calla, která pracuje opravdu pouze s výběrem dat. Naopak Finanční noviny data interpretují naprosto odlišně a v duchu, který bychom mohli nazvat „průmyslovou lobby“. Postavme si proti sobě název tiskové zprávy ekologů (Podpora rozšiřování jaderné energetiky v České republice klesá) a titulek Finančních novin, jak ho převzala mnohá další média (Většina Čechů je pro zachování a růst jaderné energie). Obdivuhodné, že?

Kde je tedy pravda a jak vlastně čísla CVVM číst? Navrhujeme tento racionální přístup: Česká veřejnost především v otázce jádra důvěřuje vlastní vládě (jakkoliv se to vymyká postoji společnosti k vládě v ostatních oblastech). Za druhé má jádro soustavně velkou podporu veřejného mínění, která se zdola blíží padesáti procentům a je vyjádřená akceptací dostavby dalších bloků v JE Temelín (bez ohledu na fakt, že ve skutečnosti je daleko pravděpodobnější stavba v Dukovanech – ale nedělejme věc složitější). Za třetí se zmenšuje „tvrdé jádro“ příznivců atomové energie, ale o to silnější je skupina vlažných příznivců – na celkový postoj společnosti má toto přelévání spíše marginální vliv. A konečně za čtvrté je tu jedna otázka, kterou jsme ještě nezmínili a která se ptá na obavy z používání jádra. Když sečteme odpovědi „velké“ a „střední“ obavy, tak od roku 1993 (v tomto případě máme i tak stará data) klesají, a to z 43 % na aktuálních 33 %.

Jinými slovy, pokud se česká vláda rozhodne stavět jadernou elektrárnu, pak může počítat s nemalou podporou společnosti. Pro kabinet premiéra Sobotky by bylo asi vhodnější prezentovat otázku stavby a celkově i potřeby jaderné energetiky jako otázku ryze odbornou a držet ji v maximální možné míře mimo oblast politiky.

Další závěr lze udělat směrem k ekologickým organizacím a k novinářskému světu – leckdy je lepší odolat svůdné kráse dezinterpretace a držet se raději faktů.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Zákaz nezákaz, na vodě pije polovina vodáků

V Česku platí nulová tolerance alkoholu na vodě pod pokutou až 100 000 korun. Přesto je vodácký zážitek pro většinu mužů synonymem pro alkohol, ženy ale naopak na vodě pijí jen výjimečně. Vyplývá to z červnového …

Nejčtenější

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …

U syndromu vyhoření platí, že nic na světě nevznikne náhle

Rozhovor
Syndrom vyhoření může postihnout každého. Podle lektorky společnosti 1. VOX a cvičitelky Pavly Svobodové nerozhoduje ani věk, ani povolání či pohlaví. „Na svých seminářích jsem se setkala s úspěšnými byznysmeny, s lidmi bez zaměstnání, ale i s lidmi velmi mladými a na první pohled zcela bezstarostnými, kteří syndromem vyhoření prošli,“ říká.
Rolovat nahoru