Podle aktuálních údajů svazu, který sdružuje kolem 245 družstev a více jak 400 společenství vlastníků majících ve správě přibližně 600 tisíc bytů, představuje celková výše dluhů vůči jeho členům za loňský rok více než 250 milionů korun. Počet dlužníků se pohybuje kolem 17,5 tisíce. Oproti roku 2016 sice nedošlo k nárůstu celkové dlužné částky ani počtu neplatičů, narostl však podíl nedobytných pohledávek. Tento stav hodnotí vedení svazu zastupující bytové korporace jako alarmující.

Složité vymáhání dluhů nájemců a vlastníků na nájemném a za služby spojené s užíváním bytu řeší bytová družstva a společenství vlastníků čím dál častěji. Bohužel však podle současného legislativního rámce nemají při uspokojování pohledávek přednostní právo v exekučním, ani v insolvenčním řízení. Legislativa nenabízí ani žádné další účinné nástroje, které by pomohly situaci řešit.

“Dlužníka můžete zažalovat. Jde-li jeho majetek do konkursu, výtěžek z prodeje ale často přednostně obdrží banka jako zástavní nebo zajištěný věřitel,” uvádí předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil s tím, že na rozdíl od bankovních domů nebo splátkových prodejců se ale bytové korporace stávají věřiteli nedobrovolně. Vznik dluhu nikterak neovlivní.

“Zatímco velká bytová družstva jsou schopna riziko dluhů alespoň trochu rozložit, společenství vlastníků a „jednodomovní“ družstva jsou mnohem bezprostředněji vystavena hrozícímu krachu,” vysvětluje Jan Vysloužil.

Novela občanského soudního řádu z loňského roku sice zavedla, že v případě, kdy dojde ke zpeněžení dlužníkova bytu, 10 procent z výtěžku prodeje je rezervováno pro přednostní uspokojení pohledávek společenství vlastníků, podle svazu ovšem ve většině případů dlužnou částku nepokryje, obzvláště ve větších městech. U bytových družstev navíc nepřichází prodej jednotky v úvahu vůbec, protože bytové družstvo je samo vlastníkem bytu.

„Jak bytovým družstvům, tak i společenstvím vlastníků by pomohlo, kdyby přešly v obou případech do skupiny přednostních pohledávek, kam patří mimo jiné i výživné či státní pohledávky,“ myslí si Jan Vysloužil. Zákonodárci by tak podle něj měli tento požadavek zohlednit při právě projednávané novele insolvenčního zákona. Ta se nyní nachází před druhým čtení v Poslanecké sněmovně.

“Ocenili bychom samozřejmě, kdyby vedle novelizace insolvenčního zákona poslanci učinili tuto úpravu také v občanském soudním řádu, podle kterého se řídí podmínky vymáhacího procesu,” dodává Jan Vysloužil. Většina dlužníků se totiž nachází v exekučním řízení, jen zlomek z nich dosahne na oddlužení.

Dluh v případě jeho nevymožení finančně dopadá na ostatní bydlící v domě nebo jde z finančních rezerv původně určených na opravy apod.