Ota Kulhánek, prezident ABSLzdroj: ABSL

ROZHOVOR: „Brexit je dobrá příležitost, která se nemusí opakovat,“ říká Ota Kulhánek, prezident ABSL

V porovnání s počtem obyvatel je již nyní Česko v oboru sdílených podnikových služeb jedničkou v Evropské unii. A zájem firem otevírat v tuzemsku další centra těchto služeb stále roste. Na cestě k dalšímu rozvoji odvětví, jež nyní zaměstnává přes 75 tisíc lidí, ovšem leží několik zásadních překážek, které Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) probíral s Otou Kulhánkem, prezidentem asociace ABSL, jež sdružuje firmy podnikající v oboru sdílených služeb.

Co je momentálně největší šancí pro český sektor sdílených podnikových služeb?
Myslím, že velkou šancí pro český sektor podnikových služeb je především výborná reference o českém podnikatelském prostředí a zdejší podmínky pro kvalitní život. Téměř každý týden přichází výsledky průzkumů, které označují Českou republiku jako jednu z nejlepších zemí v oblasti kvality života, podmínek pro uplatnění zahraničních talentů, podmínek pro kvalitní rodinný život, vzdělávání či zdravotní péče. To jsou všechno důležité ukazatele, které zahraniční investoři pozorně sledují.
Šanci představuje i rostoucí trend centralizace podnikových služeb a rychlý vývoj technologií, který jej ještě akceleruje. Už nejde jen nezbytně o čisté snižování nákladů a o vytváření přidané hodnoty, ale o zkvalitnění procesů. Země střední Evropy jsou přitom pro podobné služby ideální lokalitou.
Dneska se také hodně hovoří o velkých příležitostech spojených s brexitem. Zatím jen málokdo asi přesně ví, kam se celá situace bude vyvíjet, ale je pravda, že řada firem a investoru se dívá po nových lokalitách pro případ, že by se podmínky v Británii pro ně nevyvíjely příznivě. Je to tedy velká šance i pro Českou republiku.

Jenže v tom máte velkého konkurenta v Polsku, jehož firmy chtějí brexit také maximálně využít. Podle dostupných informací jim v tom aktivně pomáhá i tamní vláda. Jak moc to polské firmy zvýhodňuje?
Zatím lze sledovat jenom aktivity, které jsou publikované ve sdělovacích prostředcích. Je pravda, že Polsko je v sektoru podnikových služeb ve střední Evropě dominantním hráčem, což je samozřejmě dáno především jejich velikostí a tradičním navázáním na Velkou Británii. Polsko je silně zaměřené především na banky a firmy z finančního sektoru a právě v této oblasti podle sdělovacích prostředků nějaké aktivity polské vlády probíhají. Aktivní snaha na vládní úrovni je samozřejmě nezastupitelná, a pokud bychom podobné aktivity nerealizovali, tak by nás to mohlo dost znevýhodnit. Zahraniční investoři, a ti velcí především, očekávají různé investiční pobídky, které se mohou vyjednávat jen na vládní úrovni.

Jak se v tomto směru angažuje vláda České republiky?
Česká republika je tradičně silná ve výrobním sektoru, a mohla by být proto pro podobně zaměřené firmy atraktivní i v oblasti podnikových služeb. Myslím, že ekonomická diplomacie by v tomto hodně pomohla, ale zatím jsme jako ABSL pro aktivity v tomto směru nebyli osloveni. My poměrně úzce spolupracujeme s agenturou CzechInvest a opakovaně nabízíme naše služby a kontakty. Sami se pak snažíme aktivně oslovovat nové investory a lákat je do České republiky. To samé platí i o talentovaných lidech. Na podzim jsme se například zúčastnili v Londýně konference zaměřené na byznysové možnosti ve střední a východní Evropě a aktivně jsme se zapojili do vydání obsáhlé zprávy o střední a východní Evropě. V průběhu tohoto roku pořádáme právě s CzechInvestem propagační akce v Berlíně a v Manchesteru, které se zase zaměří na přilákání zahraničních talentů na pracovní příležitosti v České republice.
Podle dostupných informací se naše vláda především snaží o získání evropských agend, které se ve Velké Británii spravují a po brexitu se budou muset přemístit do některé země Evropské unie.

Co vidíte jako největší problém dalšího růstu segmentu podnikových služeb v České republice?
Je to samozřejmě všude citovaný nedostatek kvalifikovaných lidí. Zatím nejsme v situaci, že by to vyloženě ohrožovalo plánovaný růst našeho segmentu. Střediska podnikových služeb se tradičně zaměřují na zaměstnávání absolventů, kteří po získání zkušeností rotují v rámci sektoru. My ale budeme potřebovat velmi aktivně pracovat na tom, abychom otevřeli další programy a přilákali k nám lidi z jiných odvětví. Často to však komplikuje nedostatečná jazyková vybavenost Čechů. Znalost cizích jazyků je totiž pro náš sektor zcela elementární potřebou. I z toho důvodu jsou pro nás velmi důležití pracovníci ze zahraničí, kteří už teď tvoří třetinu našich zaměstnanců, a myslím, že jejich poměr se bude pomalu zvyšovat.

Když se nepodaří se vypořádat s aktuálně hrozícím nedostatkem lidí ve vašem sektoru, co to přinese do budoucna? Jen stagnaci, nebo spíš postupné vyklízení pozic a pozvolný přesun center sdílených služeb do jiných zemí?
Nemyslím si, že takový scénář nastane. Naše odvětví je poměrně mladé a velmi atraktivní pro každého, kdo má zájem o budování kariéry v mezinárodních firmách. Je to vidět především na velkém zájmu zahraničních pracovníků, a to i ze zemí západní Evropy. S rozvojem technologií a hlavně automatizace a robotizace bude práce v našich střediscích čím dál zajímavější. Programy a projekty, které se u nás řídí, v mnoha případech ovlivňují chod firem dalece přesahujících hranice České republiky. To samozřejmě neznamená, že pro to nemusíme nic dělat. Z hlediska našeho sektoru musíme i nadále zvyšovat povědomí o tom, co vlastně děláme, abychom byli schopni u potenciálních kandidátů zvýšit zájem o práci v našich centrech.
Ale je a bude také potřeba, aby se zvýšil zájem a podpora vlády. Z našeho pohledu je nutné zlepšit situaci ve školství, zjednodušit procesy umožňující zaměstnávat zahraniční talenty a rovněž zajistit pružné pracovní podmínky a prostředí. V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že máme jedny z nejvyšších nakladů na pracovní sílu v Evropě, což je také jedno z rizik do budoucnosti.

Přemysl Souček

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *