„Němci jsou pořádnější než Češi, ale naše pohraničí občas zaneřádí i oni,“ říká šéf Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek

Rozhovor

Češi musí přestat zahrabávat odpadky pod sebe, volá ministerstvo životního prostředí, když obhajuje růst poplatků za skládkování. Šestým rokem zdražování by se poplatek zvýšil tak, že čtyřčlenná rodina by navíc oproti dnešku za odpad zaplatila kolem 1200 korun ročně, jestliže by obec dál smetí vyklápěla na skládky. Němci, které dává ministerstvo za vzor, a jejichž země je na první pohled čistší, jsou pořádnější než Češi, říká v rozhovoru pro FAEI.cz šéf Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Současně ale s odvoláním na celníky tvrdí, že odpadky poházené v našem pohraničí tam občas vyklopili také sousední Sasové.

Předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Foto: IVD, Vojtěch Resler

Ministerstvo životního prostředí poukazuje, že Němci nebo Holanďani už dávno neskládkují, a tedy i Česko musí splnit unijní cíl – do roku 2024 skládkování úplně zakázat. Řešením je dělat z odpadků ve větší míře nové výrobky či materiály, čili recyklovat, nebo z nich v čistých spalovnách vyrábět teplo, světlo a škváru (do silnic). Nebude to tak snadné, naše obce nemají tolik peněz na moderní systémy, navíc hodně času uteklo a nic moc se pro tyto hezké cíle neudělalo, říká Jiránek.

Zvládne Česko už za osm let změnit odpadový byznys tak, že bezvýhradně bude platit zákaz skládkování komunálního odpadu a odpady se více využijí k recyklaci?
V rámci střední a východní Evropy Češi celkem slušně předcházejí vzniku odpadů. Například tolik ledniček nerecyklujeme proto, že tu starší si zkrátka odvezeme na chatu či chalupu.

Češi Čechům po cestě v Krušných Horách. Foto: Jindřich Kolomazník, FAEI.cz
Češi Čechům po cestě v Krušných Horách. Foto: Jindřich Kolomazník, FAEI.cz

Nebyl bych tak optimistický. Když procházíte české pohraničí na severu, třeba kolem Cínovce, Varnsdorfu nebo krušnohorské Modravy, a podíváte se, jak to vypadá u nás, a jak na německé straně, chce se po téměř třiceti letech od revoluce brečet. Za čárou čisto, upraveno, a u nás v lese poházené hromady odpadků. Dokonce ve staré vaničce na dítě. Uprostřed lesa. A někde i cedulky začínající slovy „Vážené prase, sem se odpad nevozí…“ Takže našinec si často hrne odpadky doslova pod sebe, nebo ne?
Já si nemyslím, že jsou to odpady české, alespoň podle toho, co občas říkají celníci. Bohužel na rozdíl od Bavorska občané Svobodného státu Sasko občas využívají toho, že jezdí k nám a zbavují se zde části svých odpadů. Myslím si, že to trvá pořád, protože když je někdo na něco zvyklý padesát let, tak toho jen tak nenechá.

Počkejte. Všechny odpadky, které jsem v našich pohraničních lesích zatím viděl, byly původem z Čech, třeba plechovky od Gambrinusu. Že by je u nás opravdu vyhodili Sasové?
Jste si jistý, že si u nás nenakoupili lacinější zboží, a když sem jeli na nový nákup, tak odpadky z předchozího tady nevyhodili?

Cínovec z české strany, zhruba dva kilometry od hraniční čáry. Že by sem vaničku s odpadky a plechovkou Gambrinus vyklopili Sasové? Foto: Jindřich Kolomazník, FAEI.cz
Cínovec z české strany, zhruba dva kilometry od hraniční čáry. Že by sem vaničku s odpadky a plechovkou Gambrinus vyklopili Sasové? Foto: Jindřich Kolomazník, FAEI.cz

To se mi nechce věřit, že titíž lidé, kteří to mají doma o tolik spořádanější, by hned vedle dělali takový nepořádek. Vy nevidíte, jak to v Německu vypadá na první pohled?
To je několik věcí. Němci jsou přirozeně pořádnější než my, funguje tam také daleko větší dozor. Samozřejmě z části je to také tím, jací občané žijí u nás v pohraničí a že někteří méně dbají na pořádek. Ale přesto si nemyslím, že všechen nepořádek u nás v pohraničí by dělali Češi. Je to stejné, jako když v pohraničí postávaly u silnic prostitutky, tak jejich primárními zákazníky nebyli Češi, ale Němci.

Jak je na tom tedy Česko podle vás z hlediska třídění a recyklace?
Vysbíráme, vytřídíme celkem dost odpadu, ale nedostatečně se recykluje. Není na to dost zařízení.

Nestává se, že občané odpad vytřídí, a pak ho svozová firma sesype dohromady a odveze na skládku, když pro vytříděnou surovinu není zrovna recyklační kapacita?
To by se dít nemělo, protože vytříděný odpad se dá dobře prodat. Může se to stát tu a tam, pokud např. někdo vyhodí do papíru použité jednorázové pleny v domnění, že jsou papírové, ale ve skutečnosti obsahují značný podíl plastu a chemikálií. Nebo pokud je papír zamaštěný. Vytříděný odpad žádná firma nesesype jen tak z plezíru.

Co brání tomu, abychom využívali více komunálního odpadu jako zdroj tepla a elektřiny či coby materiál pro další výrobu?
Třeba na rozdíl od Dánska je v našem komunálním odpadu výrazně větší podíl popela. Potíž je v tom, že část odpadu materiálově nevyužijete. Nezbývá pak, než takový odpad využít energeticky. Je také otázka, kolik peněz na odpadové systémy ta která země má.

Jaký je váš názor na spalovny z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí?
U odpadů z domácností jde o zařízení na energetické využívání odpadu. Jsou v Praze, Brně, Liberci, a žádný problém. Mnohem horší je pro životní prostředí doprava. Novoroční ohňostroje vyprodukují daleko více škodlivin, než spalovny za léta provozu.

Je tedy reálné, že u nás bude v roce 2024 skutečně platit zákaz skládkování?
Je to do určité míry reálné, ale není už mnoho času. Navíc co s tím popelem? Skládkování je v tomto případě jediná možnost. O novém zákoně o odpadech se mluví už léta a čas se krátí. Navíc teď se ten zákon dělá rok před volbami…
Holanďani a Němci dávají na recyklaci a energetické využití odpadu mnohem více peněz, protože více vydělávají. Není pro ně problém zaplatit si lepší způsoby nakládání s odpadem. Holanďani to mají tak, že odpad svozová firma váží u každého domu, a obyvatelé platí podle toho, kolik kilogramů skutečně vyhodí. Tyto systémy jsou ale o řády dražší, než ten náš.

Nelze to vyřešit tak, že se více obcí sdruží do jednoho spolku, dají peníze na hromadu, a takový moderní systém si pořídí?
Ano, ale zákonodárce zatím nechce upravit jednoduchou změnu, že pokud obce vytvoří sdružení, tak za fungování systému odpovídá toto sdružení a ne jako dnes, že si za to ručí každá obec sama.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.