Potvrdil tak, že pobyt v přírodě, parta kamarádů, osobní rozvoj a přebírání zodpovědnosti v raném věku přispívají k celoživotní duševní pohodě. O dobré zkušenosti se skautingem svědčí také stále stoupající zájem českých dětí i rodičů a narůstající počet členů skautského hnutí.

Členství ve skautských oddílech mladým lidem pomáhá učit se dovednostem potřebným pro život, zapojit se do skupinových činností a užívat si aktivit v přírodě. Všechny tyto body jim tak mohou pomoci k lepšímu dlouhodobému duševnímu zdraví. I v dospělosti jim totiž zkušenost ze skautu přináší kontakt s lidmi, zájem o celoživotní učení, svět okolo sebe a pomoc ostatním. Profesor Richard Mitchell z Centra pro výzkum prostředí, společnosti a zdraví na univerzitě v Glasgow uvedl pro BBC, že stejný přínos se neprokázal u žádného jiného typu dobrovolnické činnosti.

Mitchell vysvětluje: „Výsledky, které jsme získali, ukazují, že tyto přínosy se týkají speciálně skautingu. Nenalezli jsme stejný preventivní efekt u jiných organizací. Domníváme se, že důvodem je strukturovaná povaha aktivit, které skauti dělají. Tedy když ve skautu přemýšlíte, co se bude týden co týden dít, čelíte novým výzvám. Učíte se, jak tyto výzvy překonávat za pomoci svých kamarádů a získáváte nové dovednosti.

Zvyknete si překonávat neočekávané situace, a my věříme, že právě to je základem přínosu skautingu.“

Výzkum byl proveden vědci z univerzit v Edinburghu a Glasgow, publikován v akademickém časopise Journal of Epidemology and Community Health a je přístupný ke stažení. Jedná se o generační studii, jejímž cílem bylo zjistit, zda je dětství ve skautu nějak spojené se stavem duševního zdraví v dospělosti, a jestli a jak toto souvisí se sociálním původem.

Studie prokázala, že očekávané horší duševní zdraví spojené s nižším sociálním původem se nevztahuje na děti, které byly skauty. Tento výsledek vypovídá o pozitivním vlivu skautingu – prostředí, kde se setkávají děti ze všech společenských vrstev.

Vědci tvrdí, že dětství ve skautu může být budoucím základem odolnosti vůči stresujícím životním situacím. Došli také k závěru, že podpora mládeže k zapojení se do skautského hnutí může být významnou a efektivní prevencí špatného duševního zdraví v pozdějším životě. „Je překvapující, že tato odolnost se u jedinců vyskytuje ještě tolik let poté, co byli skauty,“ prohlásil vedoucí výzkumu profesor Chris Dibben z Edinburské univerzity.

Vědci použili informace z britské Národní studie o vývoji dítěte a určili si jako respondenty lidi narozené ve stejném týdnu roku 1958. Se skupinou 9 790 lidí byly provedeny rozhovory o jejich duševním zdraví v roce 2008, kdy jim bylo 50 let a byly využity informace o jejich dětství až do současnosti.

Výsledky britského výzkumu samozřejmě potěšily také české skauty.

„O dobré zkušenosti dětí i rodičů se skautingem svědčí jejich stále stoupající zájem o členství ve skautských oddílech. Rodiče, kteří sami prošli skautskou výchovou, vědí, že skauting je pro děti nejen výborná zábava, ale především skvělá průprava pro život,“ doplňuje Josef Výprachtický, starosta Junáka – českého skauta.