Po slabém lednu (schodek osm miliard korun – pozn. red.) následoval ještě slabší únor, který poznamenal především slabší výběr daní. „Když pomineme kvartálně placenou daň z příjmu právnických osob, která výsledek sama dost zkresluje (přijde na řadu až v březnu), tak nižší výběr oproti plánu zaznamenávají i další daně (DPH, spotřební daně), ale i tzv. sociální pojistné,“ sdělil naší redakci analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle Dufka jde samozřejmě o daň jako každou jinou, navíc z hlediska výběru vlastně tu největší. „Za plánem (alikvótou) nezaostává pouze příjmová strana, ale mírně i strana výdajová, zejména pokud jde o čerpání vyčleněné částky na platy a obsluhu státního dluhu,“ dodal.
Důvodem nepříznivého výsledku lednového hospodaření je podle Kovandy také pomalejší náběh některých opatření vedoucích ke zvýšení příjmu státní kasy, například zvýšení spotřební daně z tabáku. „Zároveň však roli hraje zpomalování české ekonomiky,“ upozornil ekonom s tím, že vláda sestavovala rozpočet s optimističtější vidinou vývoje české ekonomiky, než jaký ve skutečnosti je a podle všeho i bude. „Nové, byť samozřejmě již zcela neočekávatelné ohrožení státní kasy letos představuje další šíření koronavirové nákazy, které letos výrazně zpomalí světovou ekonomiku,“ doplnil.
Podle Dufka z výsledků dvou měsíců nelze dělat dalekosáhlé závěry pro celý rok: „Je nicméně pravděpodobné, že vzhledem k oslabování ekonomického růstu je dosažení čtyřicetimiliardového schodku přece jen velmi nejisté. Zvlášť pokud bude útlum ekonomiky v důsledku zhoršování situace v zahraničí ještě citelnější.“
Ekonom Kovanda je pesimističtější, když připomíná, že už před rozšířením nákazy bylo zřejmé, že ministerstvo financí nemusí naplnit letošní rozpočtový závazek a dosáhnout rozpočtového schodku maximálně 40 miliard korun. „Nyní je třeba realisticky předpokládat, kvůli pomalejšímu růsti světové, čínské i české ekonomiky, že schodek může dosahovat až 60 miliard korun,“ uzavřel Kovanda.
