Tento cíl je součástí globální vize nulového počtu dopravních nehod. Postupně s tím, jak se umělá inteligence vozidel bude zlepšovat, konkrétní automobil se naučí zvyky a preference samotného řidiče i zbytku posádky. Umělá inteligence pak někdy tyto preference sama zohlední, jindy zase řidiče varuje. Vůz se bude vyvíjet společně s řidičem a stanou se nerozlučnou dvojicí.
DVA REŽIMY AUTONOMIE VOZIDEL: ŘIDIČ A OCHRÁNCE
Koncepce ‚řidiče‘ představuje autonomní řízení, kdy řidič nechce, resp. nemůže řídit. V režimu ‚ochránce‘ pak již řídí člověk s podporou vyspělých asistenčních systémů automobilu. Přístup Toyoty ponechává volbu na samotném řidiči. Takže i když vůz bude plně automatický, řidiči si budou moci vychutnávat radost a svobodu spojenou s řízením, jak si budou přát.
„Nechceme, aby se lidé báli toho, že by je mohla potkat nějaká nehoda. Až bude někdo usedat do vozu, popřejete mu pouze ‚Dobře se bav‘, namísto ‚Jeď opatrně‘. Kromě toho by mohl každý – a míníme tím skutečně každého, včetně seniorů a lidí s fyzickým hendikepem – bezpečně cestovat kdykoli a kamkoli si bude přát, ačkoli dnes zatím nemůže,“ říká Gill Pratt, generální ředitel výzkumného centra Toyota Research Institute.
Tyto vyspělé bezpečnostní technologie jsou pro Toyotu pouze jednou stranou rovnice. Přistupuje k tomu ve dvou liniích: s tím, jak vyvíjí nejmodernější technologie, se snaží o co nejširší prosazování bezpečnostních prvků za dostupnější cenu, a to napříč celou modelovou řadou.
„Skutečné změny dostáhneme pouze tehdy, pokud budou bezpečnostní technologie nasazovány v celé modelové řadě, včetně těch nejzákladnějších modelů. Jsme hrdí na to, že námi používané prvky zamezující nehodám používá 92 procent vozů prodávaných v Evropě, což nám pomáhá v naplňování cíle nulového počtu dopravních nehod,“ říká Seigo Kuzumaki, hlavní oborový inženýr TMC zodpovídající za výzkum a vývoj bezpečnostních technologií.
DÁLNIČNÍ ASISTENT PORADÍ, KDYŽ SI TO PŘEJETE
V roce 2020 Toyota uvede systém Highway Teammate (dálniční asistent). Je to systém autonomního řízení na dálnicích a umožňuje zapojování se do proudu vozidel při nájezdu na dálnici, sjíždění z dálnice, předjíždění jiných vozidel a přejíždění z pruhu do pruhu. Tedy pokud si to řidič přeje.
Počátkem 20. let plánuje automobilka představit systém Urban Teammate (spoluhráč do města), což je autonomní řízení v běžném silničním provozu. Díky pokročilejší umělé inteligenci pak Urban Teammate umožní další automatizaci řízení.
NEJTĚŽŠÍ JE PŘEDVÍDAT LIDSKÉ CHOVÁNÍ
„Napsat software je poměrně snadné. Nejtěžší ze všeho je předvídat lidské chování. Zatočí vozidlo doleva nebo doprava? Poběží dítě za míčem? Stavíme statistický model na základě dat získávaných ze skutečného lidského chování. Z těchto statistik vytváříme simulované prostředí a jeho prostřednictvím pak testujeme náš software pro autonomní řízení. Ale to nestačí,“ říká Gill Pratt.
Mnohem delší ujeté vzdálenosti se simulují za výrazně horších dopravních podmínek než ve skutečném světě. Nakonec jsou tyto simulace doplněny fyzickým testováním, neboť reálné silnice jsou tím nejlepším testovacím prostředím. Spojením simulací a řízení v reálných podmínkách chce Toyota splnit cíl, kterým je bilion zkušebních mil.
„Umělá inteligence v současnosti nemá tak vysokou úroveň logického myšlení jako člověk. Pochybuji o všech, kteří mluví o konkrétním termínu, kdy úrovně 5 dosáhnou. Další výzvou je celospolečenské přijetí. Ne každý je připraven autonomní řízení či umělou inteligenci akceptovat. Začínáme nicméně pozorovat určitou změnu mentálního postoje,“ uvádí Gill Pratt.
