I nadále jsme v situaci, kdy na spotřebitele a jejich kupní sílu nepříznivě dopadá vysoká inflace, což je reflektováno propadem spotřeby domácností a tedy i poklesem maloobchodních tržeb. Spotřeba domácností a tedy také maloobchodní tržby budou pod nepříznivým tlakem vysoké inflace a poklesu reálných mezd přinejmenším v letošním prvním čtvrtletí a tyto nepříznivé tlaky se mohou dále protáhnout i do jarních měsíců.
Maloobchodní tržby vykázaly v lednu meziroční pokles o 7,7 procenta, když finanční trh počítal s poklesem 7,9 procenta. V meziměsíčním vyjádření vykázaly maloobchodní tržby meziměsíční nárůst o 0,3 procenta, šlo ale o první mírný nárůst po sérii meziměsíčních poklesů maloobchodních tržeb v předchozích třech měsících.
Na maloobchodních tržbách se již od loňského jara negativně projevuje vysoká inflace, jež omezuje schopnost spotřebitelů více utrácet s tím, jak ukrajuje z jejich reálných příjmů. Meziroční pokles maloobchodních tržeb byl tažen pokračujícím propadem prodejů u potravin a nepotravinářského zboží, zatímco prodeje pohonných hmot si v lednu připsaly meziroční nárůst, podruhé v řadě.
U nepotravinářských výrobků byl zaznamenán dvouciferný meziroční pokles tržeb v prodejnách s výrobky pro domácnost – o 14,8 procenta, a u výrobků pro sport a rekreaci – meziročně o deset procent. Meziroční nárůst tržeb zaznamenaly poprvé po tříměsíčním poklesu prodejny s oděvy a obuví, o 5,8 procenta, k růstu se také vrátily tržby v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky, kde meziroční růst v lednu činil 1,8 procenta.
Prodeje skrze internet a zásilkové služby v lednu meziročně klesly o 11,9 procenta. Meziroční pokles tržeb u této formy prodejů byl zaznamenán ve všech měsících loňského roku. Nepříznivou roli u vývoje tržeb za prodeje skrze internet a zásilkové služby hrála jak srovnávací základna, tak menší ochota a schopnost spotřebitelů více utrácet.
Navzdory mírnému meziměsíčnímu nárůstu statistika maloobchodních tržeb za leden potvrzuje, že tuzemští spotřebitelé se při utrácení snažili držet zpátky i na počátku letošního roku. Po většinu prvního pololetí roku 2023 a takřka s jistotou po celé letošní první čtvrtletí lze v důsledku vysoké inflace očekávat nepříznivý vývoj nejen u maloobchodních tržeb, ale také u spotřeby domácností jako celku.
Nejpozději od třetího čtvrtletí letošního roku by se ale mohly maloobchodní tržby začít v meziročním vyjádření oživovat. Předpokládanému oživení maloobchodních tržeb pomůže jak nízká meziroční srovnávací základna představovaná vývojem v maloobchodě v roce 2022, tak skutečnost, že v letošním druhém pololetí by měla v meziročním vyjádření začít růst reálná mzda s tím, jak se zmírní inflace.
Nepříznivý dopad vysoké inflace na reálné příjmy domácností a na jejich spotřebu je výraznou zátěží pro vývoj hrubého domácího produktu (HDP) České republiky, neboť spotřeba domácností má na celkový výkon ekonomiky zásadní vliv. Právě slabší spotřeba domácností vedla HDP k mezičtvrtletnímu poklesu v loňském třetím a čtvrtém čtvrtletí a česká ekonomika tak v loňském druhém pololetí upadla do recese.
V letošním prvním čtvrtletí by se ale mohl výkon české ekonomiky v mezičtvrtletním vyjádření víceméně stabilizovat a od druhého čtvrtletí by se HDP mohl vydat k mezičtvrtletnímu růstu, spotřeba domácností nicméně může představovat riziko ve směru slabšího výkonu české ekonomiky v prvních dvou čtvrtletích letošního roku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
