České úplatky, zlato na startu a banky směřující na vejminek. Ilustrační fotozdroj: www.pixabay.com

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: České úplatky, zlato na startu a banky směřující na vejminek

Jak jsou na tom Češi s poctivostí? Malým testem byla anketní otázka, kterou zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI) a jež se týkala ochoty pomoci si z těžké životní situace úplatkem. Až překvapivě mnoho respondentů, celých 44 %, se přiznalo k tomu, že by úplatek v takovém případě nabídli.

Zbývajících 56 % by se tomuto pokušení vyhnulo. A tím také hrozbě trestního stíhání, protože zákon zakazuje úplatek nejen přijímat, ale i nabízet

Podle prosincového průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi, kde se však anketa týkala obecně úplatku bez ohledu na okolnosti, by bylo ochotných předat úplatek 10 % Čechů, z nichž třetina by tak učinila velice pravděpodobně. Takto odpovídali zejména muži ve věku 30 až 44 let a podnikatelé.

Necelých devadesát procent lidí na druhou stranu uvedlo, že použití úplatku je pro ně spíše nebo velice nepravděpodobné. Většina Čechů a Češek se však s takovou situací nesetkala.

Zlato na začátku průlomu

Portál Zlato.cz oslovil přední tuzemské analytiky a ekonomy, aby se vyjádřili k investování do žlutého kovu. Silný začátek letošního roku, kdy cena zlata poskočila o dvacet procent a na této úrovni se stále drží, je totiž podle analytika společnosti akciové společnosti Zlato Davida Maráška teprve prologem dalšího růstu: „Zlato je nyní nejvýnosnějším aktivem.“

Po třech letech poklesu cen investičního zlata se zdá, že trend se skutečně obrací. A důvody této změny? Centrální banky ve snaze rozhýbat ekonomiku pod eufemismy extenzivní měnové politiky či kvantitativního uvolňování tisknou stále víc peněz, aby docílily jejich zlevnění a chuť investovat.

„Zlato by se mohlo stát chytrou investicí, ovšem vzhledem k likviditě by nemělo mít významný podíl na celkovém majetku,“ uvedl pro jediný tuzemský informační portál o zlatě hlavní ekonom obchodníka s cennými papíry Colosseum František Bostl.

„Náš dlouhodobý scénář je takový, že cena zlata poroste. Ne však tak skokově jako před dosažením svého vrcholu v roce 2011. Počítáme se zvyšováním ceny zlata v průměru o několik jednotek procent ročně,“ citoval portál www.zlato.cz analytika finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.

Na peníze banky nepotřebujeme

Aukce lidí, kteří sami od sebe nabízejí peníze, úroky za to, že jim někdo půjčí, a na druhé straně menší investoři, jimž peníze přebývají a rádi se ziskem někoho založí. To jsou platformy pro půjčování mezi lidmi P2P (peer-to-peer). Věřitelé a dlužníci už nepotřebují banky.

Lze propojit i více věřitelů, potřebuje-li člověk více peněz. Rozloží se tak rizika, z pohledu věřitele sice větší, než je ochotna podstoupit banka, jenže v menších částkách. Takže se to dá unést, a při větším počtu menších případů věřitele nezruinuje ani nějaké to dlužníkovo selhání.

Na jednu stotisícovou půjčku se skládá třeba i několik desítek věřitelů. Roli může hrát i osobní příběh vyprávěný prostřednictvím platformy potencionálním věřitelům. Nejvíce na portálech pro půjčky mezi lidmi hledají dlužníci investory, aby mohli vrátit bankovní úvěry, dorovnat kreditky a kontokorenty. Najdou se i tací, co hledají třeba dvacet tisíc na dovolenou.

„Zajímá to lidi, kteří v bance neuspěli nebo vědí, že by úvěr nedostali. I na platformách peer-to-peer se ovšem prověřuje bonita, čili schopnost splácet,“ dodal Daniel Pikal z PwC Legal.

Počet bankrotů klesá

V březnu letošního roku bylo vyhlášeno 74 bankrotů obchodních společností, 564 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 257 osobních bankrotů. Počet bankrotů je ve všech kategoriích nižší než v únoru. Za celé první čtvrtletí roku 2016 bylo vyhlášeno 212 bankrotů obchodních společností, 1 844 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 704 osobních bankrotů, což je ve všech kategoriích méně než ve stejném období minulého roku. Vyplývá to z analýzy provedené z dat portálu www.informaceofirmach.cz obsahujícího údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky.

V březnu roku 2016 bylo vyhlášeno 74 bankrotů obchodních společností, což je o 6 bankrotů méně než v únoru. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se oproti lednu zvýšil o dva na 162 návrhů. Oproti únoru se snížil také počet bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP), kterých bylo vyhlášeno 564, tedy o 86 méně než minulý měsíc. 97 % z nich přitom mělo formu oddlužení. Počet bankrotů FOP po odpočtu oddlužení se meziměsíčně snížil dokonce o 44 % na pouhých 33 bankrotů. Počet návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů se potom meziměsíčně zvýšil o 42 na 836 návrhů.

„Výsledky za první čtvrtletí letošního roku jsou ve všech ukazatelích pozitivní a ukazují tak na dobrý stav domácí ekonomiky. Očekáváme přitom, že pokles počtu bankrotů bude nadále pokračovat,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *