Nejvíce podle nich, pokud jde o Evropu, hormonální antikoncepci užívají ženy v Nizozemí, a sice 70,9 procenta žen, což je zhruba o osm procent více, než před deseti lety. Na druhém místě jsou ženy z Norska, kde hormonální antikoncepci loni užívalo 66,4 procenta žen (o deset let dříve jen 44 %), třetí v pořadí jsou Belgičanky s 62,7 % (o deset let dříve to bylo necelých 62 %).
Pro srovnání na Slovensku hormonální antikoncepci v loňském roce bralo 10,3 procenta žen, v roce 2012 to bylo necelých 15 procent.
Spotřeba hormonální antikoncepce v Česku odpovídá zhruba úrovni Švýcarska (32 %) nebo Slovinska (27,8 %).
Česká republika se nachází zhruba v polovině žebříčku sledovaných zemí, na 13. místě.
Nejméně hormonální antikoncepci užívají ženy v Rusku (7,3 %), Bulharsku (4,9 %) a Srbsku (3,9 %). Největší propad za posledních devět let zaznamenalo Lucembursko, a to o téměř 20 procent.
„Pokles užívání hormonální antikoncepce je reakcí na dosažení jejího potenciálu v populaci. V roce 2008 ji u nás užívalo více jak 40 procent žen v reprodukčním věku. Začaly ji užívat i ženy s různými riziky a ty se pak projevily komplikacemi,“ vysvětluje doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D., z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Další složkou je podle něj obecný trend nefarmakologických postupů: „Užívat hormonální antikoncepci prostě přestalo být trendy či cool. Došlo také k posunu v sexualitě – zejména u mladších jedinců je patrný posun od reálného sexu s rizikem otěhotnění k virtuální realitě, kde hlavní úkol antikoncepce poněkud ztrácí na významu.“
Přístup k antikoncepci, zdůrazňuje docent Fait, by měl být především individuální a nastavený dle potřeb a zdravotního stavu každé ženy: „Za nárůstem obliby hormonální antikoncepce na přelomu století byla snaha i zájem žen, aby antikoncepci mohl užívat každý, a tak se zapomínalo na kontraindikace.“
Hormonální antikoncepci podle něj užívaly ženy s rodinnou anamnézou trombózy v nízkém věku a u nich se pak objevily trombózy, ženy s migrénami a u nich se objevily cévní mozkové příhody, kuřačky s následným infarktem myokardu. „Byla opomenuta pravidla volby. Tyto komplikace byly široce medializovány a ženy si z nich odnesly přehnané obavy,“ říká doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.
Evropské parlamentární fórum pro sexuální a reprodukční práva, které každoročně vydává Atlas antikoncepce, před dvěma lety upozornilo, že Česko zaostává za západní Evropou v dostupnosti existujících metod proti nechtěnému otěhotnění.
Česká republika v tomto hodnocení ztrácí body například i za to, že zdravotní pojišťovny antikoncepci neproplácejí, nebo že u nás není možnost užívat hormonální antikoncepci v pilulkách bez lékařského předpisu.
Podle docenta Faita vývoj hormonální antikoncepce neustrnul na místě a každoročně se ženám otevírají nové možnosti, z nichž si můžou vybrat pro ně tu nejvhodnější. Nedávno se například na trhu objevila antikoncepce obsahující na straně estrogenové složky hormon estetrol.
„Estetrol je naprosto unikátní estrogen, který doposud nebyl nikdy v antikoncepci použit. Je přirozeně přítomen pouze v játrech nenarozených dětí. Dokáže tedy fungovat jako estrogen ve smyslu zablokování uvolnění vajíčka a navození pravidelného děložního krvácení, ale nezvyšuje například známky srážení krve a neovlivňuje jaterní funkce,“ vysvětluje Doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.
Kombinace s osvědčeným progestinem drospirenonem, který zabraňuje retenci tekutin a je mírně antiandrogenní, podle docenta Faita přináší v dané chvíli „teoreticky nejbezpečnější hormonální antikoncepci se zachováním nejdůležitějších neantikoncepčních přínosů“.
