Vítězové převzali ceny na slavnostním ceremoniálu v sídle francouzského velvyslanectví v Praze, za účasti francouzského velvyslance Alexise Dutertre, laureáta Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehna a generálního ředitele české pobočky Atosu Vladka Šlezingra.

Vítěz soutěže Lukáš Picek ze Západočeské univerzity v Plzni se ve své práci zabývá vývojem a výzkumem metod počítačového vidění a strojového učení pro lokalizaci a identifikace biologických druhů v přirozeném prostředí a jejich aplikací v ekologii, druhové ochraně a ochraně přírody.

„Jde o aplikace pro rozpoznávání různých biologických druhů, například hub, živočichů nebo rostlin. Moje práce hledá nové metody strojového učení a počítačového vidění, které se k těmto účelům dají využít,“ vysvětluje mladý vědec s tím, že jeho práce má uplatnění nejen v monitorování biologické rozmanitosti, ale také v ochraně přírody, potenciálně i ve zdravotnictví.

„Důležité pro mě je, že výsledky spojené s mou prací neskončí v šuplíku, ale jsou již užívané v praxi. V provozu máme již několik let například aplikace na rozpoznávání hub, hadů či detekce kleštíka včelího,“ dodává.

Druhou příčku obsadil Ladislav Mošner, který se ve své práci věnuje verifikaci osob podle hlasu na dálku s využitím několika mikrofonů. „Zabývám se automatickým ověřováním identity člověka z audio nahrávky. Ta se běžně používá například v call centrech, kde jsou ale nahrávky telefonních hovorů poměrně čisté a bez okolních šumů.

Ve své práci navrhuji metody, jak verifikaci zlepšit i v případě hlučných míst, a to s pomocí strojového učení a tzv. mikrofonních polí,“ popisuje student doktorského studia VUT v Brně. Výsledky mohou být využity pro zajištění personalizovaných odpovědí a reakcí domácích chytrých asistentů nebo pro vylepšení přístupových systémů.

Na třetím místě se umístil Jiří Matyáš z Fakulty informačních technologií VUT v Brně, který se zabýval oblastí přibližného počítání. „Existuje celá řada aplikací, ve kterých je možné provést pouze přibližný výpočet a kvalita získaného výsledku je stále dostačující.

Přibližný výpočet totiž může být oproti přesnému výrazně rychlejší a efektivnější,“ říká Jiří Matyáš s tím, že přibližné počítání nejen urychluje dosažení výsledku, ale také může šetřit energii, a tím i peníze. Ve své práci si klade za cíl navrhnout kvalitní přibližné obvody s dobrým poměrem mezi úsporou energie a chybovostí výpočtu, k čemuž využívá tzv. evoluční algoritmy.

Speciální cena za vizualizaci molekulárních struktur

Speciální cenu poroty získal Pavol Ulbrich z brněnské Masarykovy univerzity za sestavení systémů pro analýzu molekulárních dynamik sMolBoxes a molekulárních prostor ChemVA. „Počítačovou simulaci umíme zobrazit srozumitelnou vizuální formou, která ukazuje molekulární struktury komplexně včetně jejich vlastností a projevů.

Pro vědce je pak snadnější pochopit, co a proč se v těchto strukturách odehrává,“ říká a dodává, že jeho práce staví na požadavcích biochemiků z Loschmidt Laboratories. Pomoci by měla zejména chemikům a biochemikům s úpravou proteinů a menších molekul, například při vývoji nových léků a vakcín.

Vítězové byli odměněni finanční odměnou a stipendiem na měsíční výzkumnou stáž, speciální cenou bylo 50 tisíc výpočetních hodin na superpočítači v ostravském národním superpočítačovém centru IT4Innovations.

Cílem Ceny Josepha Fouriera je podpora mladých vědců

Cílem soutěže je ocenit mimořádné vědecké práce se speciálním zaměřením na umělou inteligenci, počítačové systémy a sítě, kyberbezpečnost, databázové systémy, interakci člověk-počítač, grafiku, numerickou analýzu, programovací jazyky, softwarové inženýrství, bioinformatiku a počítačovou teorii.

„Počítačové vědy jsou rychle se rozvíjejícím vědním oborem s velkým potenciálem pro praktické uplatnění nejen v oblasti vědy a výzkumu ale i v průmyslu, službách či dopravě. Je to oblast, kde se mohou čeští studenti a vědci více profilovat, což bude do budoucna pro Českou republiku konkurenční výhodou.

Talentovaných a chytrých lidí je zde dostatek, a proto Eviden bude i nadále touto formou podporovat mladé vědce,“ komentuje Jaroslav Vojtěch, vedoucí oddělení HPC & Big Data ze společnosti Eviden, an Atos business.

Soutěž byla pojmenována po Josephu Fourierovi, francouzském matematikovi a fyzikovi, jehož práce na přelomu 18. a 19. století zásadně ovlivnila matematické modelování fyzikálních jevů.