Příznivé je, že navzdory deficitu dluh sektoru vládních institucí poklesl na nejnižší úroveň od prvního čtvrtletí 2009, tedy nejníže za takřka jedenáct let. Meziročně tento dluh poklesl poměrně výrazně z 32,58 na 30,79 procenta HDP.
K tomuto poklesu však výhradně přispěl růst nominálního hrubého domácího produktu, jenž způsobil navýšení hodnoty jmenovatele daného poměru, čímž dluh navzdory jeho růstu vzhledem k velikosti ekonomiky umenšil. Dluh sám o době zkrátka rostl, avšak ekonomika ještě rychleji.
Vláda se každopádně mohla na nadcházející recesi připravit lépe. Po bitvě je pochopitelně každý generálem. Nikdo nemohl tušit, že dojde k rozsáhlému „vypnutí“ ekonomiky kvůli koronaviru. Přesto však například české domácnosti loni ve čtvrtém čtvrtletí vykázaly nejvyšší míru úspor od roku 2010. Jakoby tušily, že ekonomiku čeká útlum, ačkoli její příčiny neznaly.
Vláda se takto na krizi nepřipravila. I když její zadlužení bylo loni ve čtvrtém čtvrtletí nadále čtvrté nejnižší v celé EU, letos dramaticky naroste, nelze vyloučit, že z úrovně pod 31 procenty HDP naroste až k úrovni 45 procent HDP. Dojde totiž jak k nárůstu deficitu, tak současně k poklesu nominálního HDP, a to nejspíše meziročně v rozsahu od deseti až patnácti procent.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
