Vydědění: Při čtení závěti se potomkům protáhne obličej

Poradna
Tu scénu známe z amerických filmů snad nazpaměť. Kolem stolu sedí strnulí pozůstalí a notář jim z testamentu předčítá, kterého potomka movitý nebožtík obdaroval majetkem a kdo zůstane bez dolaru. U nás je tuto scénu možné přehrávat pouze jako parodii. Úplně vydědit vlastní děti totiž stále ještě nejde, i když tím rodiče mnohdy straší častěji než čertem v prosinci.
Po legislativní úpravě v loňském roce došlo k významné změně, která při posmrtném dělení majetku klade větší váhu na to, co si přeje zůstavitel, a naopak zmenšuje význam zákonného dědického podílu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Poslední zákonná úprava navíc posílila svobodu těch, kteří sepisují závěť (zůstavitelé) a chtějí, aby po smrti bylo s majetkem naloženo podle jejich vůle. Ani nyní sice vlastní potomky (případně jejich děti), tedy tzv. nepominutelné dědice, z dědictví jen tak vyjmout nelze, ale „pomstít“ se jim v závěti je možné už mnohem citelněji.

Bez závěti podle zákona

Majetek je před smrtí možné uspořádat několika způsoby, kromě darování zůstává závěť nejčastějším způsobem. Pokud zůstavitel nikoho upřednostňovat nechce, nemusí dělat nic a dědicové se podle stupně příbuznosti dělí rovným dílem. Když však chce odměnit některé z nejbližších více než ostatní, musí tuto vůli vyjádřit formou závěti.

Až do loňského roku platilo, že v případě nezletilého potomka bylo vlastně jedno, zda zůstavitel sepsal závěť nebo ne. Nezletilý potomek zůstavitele musel v případě dědění ze závěti dostat alespoň tolik, kolik činil jeho dědický podíl ze zákona. A pokud měl zůstavitel jen nezletilého potomka, ten bez ohledu na závěť dědil všechno. Ani zletilí potomci nesměli dostat méně, než jim náleželo ze zákona, tedy např. méně než ostatní nepominutelní dědici. Vynechat v závěti vlastní potomky bylo možné jen ve specifikovaných případech, například kvůli dlouhodobému nezájmu, trestné činnosti apod.

Pozor, změna!

Po legislativní úpravě v loňském roce však došlo k významné změně, která při posmrtném dělení majetku klade větší váhu na to, co si přeje zůstavitel, a naopak zmenšuje význam zákonného dědického podílu.

Pokud jsou nepominutelní dědicové ze závěti vynecháni, nebo je jim odkázán menší podíl na majetku, než by jim náleželo podle zákona, opět sice dostanou jisté minimum, to je však nižší než dříve.

V případě nezletilého potomka jsou to tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu a v případě zletilého potomka jen čtvrtina zákonného dědického podílu. Často uváděný příklad ilustruje, že pokud po zůstaviteli zůstala manželka a jeden zletilý a jeden nezletilý syn, tak pokud jsou potomci v závěti vyděděni, dostanou alespoň jednu čtvrtinu (nezletilý), resp. jednu dvanáctinu (zletilý) pozůstalosti. Zatímco dříve by všichni tři dědicové obdrželi po jedné třetině.

Co vydědění manželů? Mnohem jednodušší! V závěti stačí pouhé přání vyjádřené několika slovy, nemusí se ani zdůvodňovat.

Pouze vzdát, nikoli převést

Může se nepominutelný dědic vzdát svého podílu ve prospěch např. sourozence? Vzdát se dědictví může, ale platí (§ 1645 NOZ), tak jako v případě příbuzných, kteří nejsou způsobilí dědit, nebo byli vyděděni (např. manželka), že při výpočtu povinných dílů ostatních dědiců se postupuje tak, jako by nikdo vyloučen nebyl. Takže dědicové si vzájemně vypomáhat tímto způsobem nemohou.

Do povinného podílu potomka, který jako nepominutelný dědic musí obdržet, se počítá i to, co mu zůstavitel bezplatně poukázal v posledních třech letech svého života, čím mu přispíval např. na založení domácnosti, vstupu do manželství nebo že jej nechal bezplatně bydlet ve své nemovitosti. Započítá se i částka případně vynaložená na uhrazení dluhu potomka. Samozřejmě, toto tvrzení je třeba doložit.

PSALI JSME:
Češi stále více řeší dědictví, pozůstalostní řízení se komplikují

Jak zcela vydědit?

A jak je to s možností nezdárného potomka zcela vydědit, aby nedostal ani zákonem garantovaný díl? Je to celkem komplikované a musí jít o dlouhodobé nepřijatelné chování vůči zůstaviteli, které je třeba doložit a vydědění je nutné aktivně vyžadovat. Když vás vyděděný potomek přežije, nedědí po vás ani jeho potomci, pokud tedy vydědění výslovně neomezíte pouze na své dítě. V případě, že se vyděděný potomek nedožije vaší smrti, jeho potomci po vás dědí.

Institut vydědění obsahuje občanský zákoník v ustanoveních § 1646 až 1649. Vydědění se týká pouze nepominutelného dědice a jde o jednostranný a svými důsledky závažný právní krok ze strany zůstavitele, proto k jeho realizaci musejí být zákonné důvody. Patří mezi ně mj. neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, neprojevování opravdového zájmu, odsouzení pro trestný čin svědčící o zvrhlé povaze dědice, vedení nezřízeného života a velké zadlužení.

Raději uvést důvod

Prohlášení o vydědění se zhotovuje stejně jako závěť, rovněž může být změněno nebo zrušeno. Nemusejí v něm být uvedeny důvody k vydědění nepominutelného dědice, v případě soudní pře však ostatní dědicové musejí prokázat, že šlo o zákonný důvod. Pokud jej zůstavitel uvede, bude naopak na vyděděném, aby u soudu prokázal, že k vydědění žádný důvod nebyl.

PSALI JSME:
Dědictví? Naběháte se

Sdílet:
  1. zajímalo by mě, jak je brán dlouhodobý nezájem v případě, že o kontakt s dítětem trvale nestojí rodič.

    • To je právě opravdová “sprosťárna”. Rodič si založí novou rodinu a nová manželka si nepřeje, aby se stýkal s dcerou z prvního manželství a dokonce zakáže i prarodičům styk s vnučkou. Děvče slušné, pracovité. Celá rodina se ji pro klid zřekla a jako třešničku na dortu ji ještě vlastní otec před smrtí vydědil pro trvalý nezájem ze strany dítěte. Jak je asi takovému potomkovi, odstrčenému po celý život?
      Soudit se? Ještě jitřit už tak nedobré vzpomínky a hádat se s tou co na tom měla lví podíl? Tady to ještě v zákoně není v pořádku.

    • jsi naprostý blb, protože klidně mohou nastat situace, kdy k vydědění potomka JE DŮVOD !!!!!

  2. Pro Xxx, mě se to sice netýká, ale některé ” děti ” si nic jiného nezaslouží. Asi toho o životě moc nevíte, abyste jednou nezměnil názor.

  3. Vážení,
    prostým přečtením občanského zákoníku lze i bez právnického vzdělání zjistit, že výše uvedené “informace” jsou NAPROSTÝ BLÁBOL, který nemá žádnou oporu v zákoně !!!!

    • Není to tak hrozné, ale naprosto zavádějící a přímo opačná informace je o vydědění potomků vyděděného – explicitně platí, že vyděditel m u s í výslovně vydědit i následníky. Pokud to neučiní, tak potomci vyděděného normálně dědí.

    • Mám stejný problém a teď socialka po mě žádá ať se o tatínka postarám. Nemám zájem o cizího člověka.

    • To je právě ono…..tady to ještě není zcela ošetřeno zákonem. Stačí blábol ze strany rodiče …..pro trvalý nezájem ze strany dítěte a je vymalováno a sám absolutně nemá o dítě zájem a nechce se s ním vídat. Vše pro klid nové manželky, poslouchá jak by neměl svědomí a vlastní názor.

  4. Blabol od studuvanych kvazi studuvanych odborniku. Ma byt vsechno splneno co si preje zustavitel . Toto je snuska idiotin .Rodic ,ktery nabyl majetek ,ma predsa pravo riozhodnout komu co odkaze . Pozustali at si vyhrnou rukavy a zacnou makat a ne cekat na dedictvi. Tenhle nezakonny paskvil akurat nahrava vsem advokatum ,notarum ,aby si plnili sve kapsy bezpracne.Tam mazejte makat do vyroby.A ne se schovavat za paragrafy.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Právo

Závěť má sepsáno sedm procent lidí nad 50 let

Přestože u nás závěti nejsou běžnou praxí, poslední vůli sepisuje stále více Čechů – vloni to bylo téměř 21 tisíc Čechů. Rostoucí počet závětí potvrzují jak statistiky Notářské komory ČR, tak aktuální šetření …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru