Trh práce zpravidla mívá zpoždění za vývojem ekonomiky. Mohou za to regulace v zákoníku práce, které zvyšují náklady na přijímání a propouštění pracovních sil. Firmy reagují na tržní signály s rozvahou a změny ve struktuře zaměstnanců provádí jen v případě krajní nutnosti.
Přestože naše hospodářství vykazuje známky ochlazení a kolem České republiky se zhoršuje ekonomické počasí, zaměstnanci se nadále mohou těšit z vysokého růstu mezd. V případě že se však nakazíme německou chřipkou, lze očekávat zmírnění pnutí na trhu práce a v důsledku tohoto vývoje i zbrzdění tempa růstu mezd.
Ze současného vývoje na trhu práce mohou mít radost zaměstnanci, kterým v důsledku vysokého růstu mezd narůstá životní úroveň. Růst mezd je dobrou zprávou i pro veřejné rozpočty, do kterých v důsledku relativně vysokého daňového a odvodového zatížení práce přitéká stále více peněz. Naopak firmám rostoucí příjmy zaměstnanců vytváří vrásky na čele, protože se jim zvyšují mzdové náklady.
Většina zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s vysokými příjmy. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou obdrží zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Medián mezd ve druhém čtvrtletí 2019 dosáhl výše 29 127 korun a meziročně vzrostl o 6,9 procenta.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
