Do konce minulého měsíce byl v PSP zakotven požadavek, že 1. března musely do každého nově postaveného bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Díky rozhodnutí pražských radních už tam není. V praxi to bude znamenat, že developerům ubude jedna starost. Ale změna se týká také majitelů takzvaných ateliérů, tedy prostor v rámci bytových domů, které nemohly být kolaudovány jako byty. „V případech, kdy byl požadavek na proslunění jediným důvodem, proč byl daný prostor zkolaudován jako ateliér, by nyní nemělo nic bránit rekolaudaci na bytovou jednotku,“ říká k tomu Jan Martina, oblastní ředitel pro Hlavní město Praha společnosti M&M Reality.

Rozdíl mezi cenou ateliéru a bytu v rámci jednoho developerského projektu se obvykle pohybuje okolo 10 až 20 procent. Cena rekolaudovaného prostoru by tedy mohla vzrůst o statisíce, samozřejmě v závislosti na stavu a velikosti nemovitosti, lokalitě a poptávce.  Cenu zvedá například to, že bytové jednotky lze snadněji než ateliéry financovat hypotečním úvěrem. Rovněž je možné si v nich nahlásit trvalé bydliště, což v ateliérech nelze. „Člověk si může říci, že to nevadí, že bude mít trvalé bydliště jinde. Ale vezměte si třeba situaci ohledně parkování v Praze. Jsou lokality, kde bez trvalého bydliště zaparkujete jen v placených zónách, když se vám vůbec poštěstí v nich najít místo,“ pokračuje Jan Martina. Obecně pak podle něho nemají potenciální kupci k ateliérům důvěru.

V Praze vlastní ateliér tisíce lidí. „Developeři se samozřejmě snaží maximálně využít celou kapacitu domu. Tam, kde se jim nepodaří splnit některé normy, aby mohli prostor zkolaudovat jako bytovou jednotku, vznikají právě ateliéry.  Zpravidla bývají v rámci developerského projektu jeden až dva ateliéry na každý vchod. Ale samozřejmě najdete projekt, kde je na vchod více ateliérů, a rovněž takový, kde není ateliér ani jeden,“ přibližuje Jan Martina.

Neznamená to ale, že díky novele vzroste hodnota všech pražských ateliérů. „Tyto prostory často nesplňují i další předpisy a normy k tomu, aby mohly být zkolaudovány jako byty. Problémem může být například velikost či rozmístění místností, horší větratelnost a tak dále. Bude tedy vždy záležet na konkrétním prostoru a dané situaci,“ dodává Jan Martina.