Klíčovým důvodem poměrně rychlého růstu hladiny spotřebitelských cen je citelný růst mezd. Ten se promítá se do výrazného vzestupu takzvané jádrové inflace, tedy inflace očištěné o kolísavou složku potravin a energií. Jádrová inflace vykázala letos v lednu i únoru tříprocentní růstové tempo. Tak rychle nerostla minimálně posledních dvanáct let.
V březnu však nadále zdražovaly právě i kolísavé složky. Z potravin strmě vzhůru stoupá například cena některých druhů zeleniny, jako jsou brambory nebo cibule, jejichž cena je na historickém maximu. Důvodem je loňské suché a teplé počasí, které zapříčinilo špatnou úrodu nejen v Česku, ale prakticky v celé Evropě. Kvůli špatné úrodě obilovin v čele s pšenicí zdražuje pečivo. A roste také třeba cena másla.
Dále v březnu zdražovaly pohonné hmoty, a to zejména kvůli omezení těžby ze strany zemí jako Saúdská Arábie či Rusko. Ke zdražení paliv ovšem přispěla také koruna, jež letos oslabuje vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Slabší koruna je obecně proinflačním činitelem.
Z důvodu poměrně svižné inflace bude Česká národní banka (pro březen počítá ve své aktuální prognóze s inflací pouze ve výši 2,7 procenta) na svém dalším měnově-politickém zasedání vážně zvažovat první letošní zvýšení klíčové úrokové sazby. Odhodlá se k němu ale pouze tehdy, pokud se poněkud rozjasní situace v zahraničí. Tedy pokud ČNB zaregistruje pozitivní signály ohledně vývoje kolem brexitu, obchodních válek či kolem dalšího vývoje německé ekonomiky. Za celý rok vykáže letos inflace úroveň 2,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
