Kritickým signálem pro tento pokles optimismu v průmyslu byly poslední údaje o průmyslové produkci, která rostla jen díky výrobě aut. Ve většině ostatních průmyslových odvětví poklesla, a dokonce se v březnu poprvé od podzimu roku 2021 v meziročním srovnání snížila hodnota nových zakázek, což nepochybně bylo pro chmurnější pohled českých firem na svou budoucnost určující.
Kromě toho nesmíme zapomínat, že tahoun růstu průmyslové výroby – automobilový průmysl – těžil v prvních měsících letošního roku z odložené poptávky z doby čipové krize. Až se tato odložená poptávka vyčerpá, bude automobilový průmysl při stagnaci ostatních odvětví a stále velmi opatrně utrácejících domácnostech obtížně hledat další růstový impuls.
Podle vývoje indexu důvěry si tento problém zjevně uvědomují i manažeři firem. I když se českému průmyslu podařilo do jisté míry přizpůsobit výkyvům na trhu s energiemi, výpadkům dodávek a krizi způsobené válkou na Ukrajině, nemá ještě zdaleka vyhráno, čemuž napovídá i vývoj indexu důvěry.
Indikátor důvěry spotřebitelů pak klesl o 4,4 bodu na hodnotu 88,5. To lze do jisté míry chápat jako korekci překvapivého růstu z minulého měsíce. Nicméně v tom může hrát roli i obava domácností z celkového vývoje ekonomiky. V době sběru dat pro index totiž probíhala diskuse ohledně vládního ozdravného balíčku a nejistota ohledně dopadů na peněženky spotřebitelů se mohla promítnout do poklesu indexu.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
Nemá vyhráno ale spíš dohráno. Naše ekonomika je založena na automobilovém průmyslu a ten bude postupně končit. Konkurovat elektrickým autům s Číny prostě nelze!