Český průmysl vykázal v červenci mírný meziměsíční pokles

Analýza
Tuzemský průmysl v červenci vykázal mírný meziměsíční pokles výroby a výroba byla celkově o něco slabší, než očekával finanční trh. V dalších měsících se situace může dále zhoršovat s tím, jak na tuzemský průmysl a na průmysl napříč Evropou obecně budou dopadat vysoké ceny energií a slábnoucí poptávka.
Na aktivitu v tuzemském průmyslu může mít v dalších měsících nepříznivý vliv také růst cen energií. Ilustrační foto: Pixabay.com

Nové zakázky v červenci sice stále rostly, zde je ale třeba mít na paměti, že růst hodnoty nových zakázek reflektuje nejen růst skutečného objemu zakázek, ale především vysoký meziroční růst cen. Průmyslová výroba v červenci v neočištěném vyjádření meziročně klesla o 1,9 procenta, zatímco finanční trh očekával v průměru pokles o 0,5 procenta.

Letošní červenec měl o jeden pracovní den méně, než stejný měsíc loňského roku, a údaj očištěný o kalendářní vlivy hlásí meziroční růst průmyslové výroby o 0,8 procenta. Celkovému výsledku napomohla výroba motorových vozidel, jež po očištění o kalendářní vlivy vzrostla meziročně o 15,8 procenta díky tomu, jak v automobilkách došlo ke zlepšení v dodávkách potřebných dílů.

V loňském roce včetně července automobilky čelily nedostatku čipů, což vedlo k odstávkám výroby, letos se situace v tomto ohledu zlepšila. Data z tuzemského průmyslu za letošní červenec ovšem ukazují nestejnoměrný vývoj napříč jednotlivými odvětvími, neboť například kovodělný průmysl vykázal meziroční propad výroby o více než 15 procent.

V červenci pokračoval růst nových zakázek v tuzemském průmyslu, meziročně o 2,2 procenta, přičemž tahounem byly nové tuzemské zakázky s růstem o 12 procent, zatímco nové zakázky ze zahraničí meziročně klesly o 2,1 procenta. Celkově ale nebyl růst nových zakázek letos v červenci nijak robustní a navíc je třeba mít na paměti, že růst hodnoty zakázek je tažen jak zvýšením reálného objemu, tak výrazným růstem cen.

PSALI JSME:
Tuzemská průmyslová výroba zpomaluje

Průzkumy PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) z tuzemského zpracovatelského průmyslu naznačují, že se situace na straně nových zakázek zhoršuje, což jinými slovy znamená, že se celkový výkon tuzemského průmyslu v nejbližších měsících může dále zlepšovat jen těžko.

Průzkumy PMI navíc signalizují pokles nových zakázek ve zpracovatelském průmyslu v řadě evropských zemí, tendence k ochlazení výkonu ve zpracovatelském sektoru tak zřejmě bude mít celoevropský charakter. Zprávy z tuzemského průmyslu za letošní červenec hlásí o něco horší výkon výroby, než se čekalo.

Nové zakázky si sice udržely meziroční růst, ten ale v červenci nebyl nijak zvlášť silný a spíše než růst objemu nových zakázek se zde promítá výrazný růst cen. Průzkumy ze zpracovatelského průmyslu napříč Evropou naznačují za uplynulé měsíce pokles nových objednávek, výhled pro průmyslovou výrobu v tomto ohledu není příliš optimistický.

Na aktivitu v průmyslu může mít v dalších měsících nepříznivý vliv také růst cen energií, což platí jak pro českou ekonomiku, tak pro řadu dalších evropských zemí. Vysoké ceny energií mohou mít nepříznivý vliv jak skrze růst nákladů samotných průmyslových výrobců, tak skrze nepříznivý dopad vysokých cen energií na poptávku v ekonomice.

Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Český průmysl na cestě do útlumu

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.