Druhé kolo monetární restrikce právě začalo

Dva klíčové vlivy budou i nadále zpomalovat ekonomický růst a tlačit výnosy dluhopisů nahoru. Prvním je potřeba držet klíčovou úrokovou sazbu výše, dokud ekonomika nezpomalí požadovaným tempem a druhým je vysychání dluhopisového trhu, mimo jiné i vinou masivních emisí.
Pokud se nyní obchodují krátkodobé vládní pokladniční poukázky USA s pětiprocentním výnosem, nebo vyšším, pak dlouhodobější dluhopisy musí vzrůst výše na hranici kolem 5,5 procenta a výše. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Tyto vlivy jsou typickým důsledkem rostoucích úrokových sazeb, ale současný cyklus je unikátní v jejich načasování. Trhy totiž dosud nevěřily centrálním bankám a sázely na pád úrokových sazeb výrazně dříve, než co komunikovaly banky. Nyní ale dochází ke změnám, kdy trhy upravují svá očekávání, která více odráží realitu.

Ekonomika ve Spojených státech nepolevuje dost rychle a vykazuje velkou odolnost. To působí proinflačně a vede k rostoucím inflačním očekáváním, což je v rozporu se snižováním úrokových sazeb. Fed (americká centrální banka, pozn. red.) a v menší míře i Evropská centrální banka budou muset sazby udržet na stejné úrovni po delší dobu a možná je dokonce ještě málo zvednout.

To nyní vytváří unikátní tržní prostředí. Obvykle události v ekonomice jsou nejvýznamnějšími činiteli ve změnách cen aktiv a výnosů. Dříve v tomto cyklu tomu tak bylo, ovšem v této fázi cyklu se investoři více soustředí na to, zda se centrálním bankám daří nastolit podmínky slučitelné s normální inflací. Letos ve třetím čtvrtletí se vliv této tržní proměny projevil výrazněji. Investoři si uvědomili:

Že inflace je příliš vysoko a nyní navíc bude čelit statistickým a dalším efektům, které způsobí pomalejší pokles inflace,
že růst mezd nepolevuje dostatečně rychle a přiživuje inflaci,
že pracovní trh je přehřátý a nejeví známky oslabení, což podporuje růst mezd,
že reálný ekonomický růst je vysoký, a to se vylučuje se snižováním úrokových sazeb.

Toto uvědomění vedlo k tomu, že trhy začaly intenzivněji zaceňovat scénář, „vyšší sazby po delší dobu“. Ačkoli to centrální banky komunikovaly již delší dobu, trh jim nevěřil. Projevem tohoto uvědomění je například výrazný a rychlý růst výnosů státních dluhopisů USA, výraznější růst inflačních očekávání a pád akciových trhů.

Situace v Evropě je obdobná. Vyšší výnosy na dlouhodobějších státních dluhopisech jsou formou restrikce a mají stejný účinek, jako zvyšující se úrokové sazby. Ačkoli Fed již nějakou dobu úrokovou sazbu výrazně nezvyšuje, účinek 5,5procentní klíčové sazby se více propisuje teprve nyní.

Vysychá dluhopisový trh, protože vládní instituce absorbují peníze velmi svižným tempem. Ekonomika USA zatím neflirtuje s recesí, a tak investoři pořád věří akciím. Rostou obavy ohledně udržitelnosti státních dluhových situací. To vše vede k tomu, že nabídka se zvýšila a poptávka po dluhopisech neroste, což vyhnalo výnosy dluhopisů výše a zákonitě ceny níže.

Tento efekt měl správně nastat již dříve, ale trhy centrálním bankám nevěřily a vláda USA využívá reverzní repo trh, čímž dokázala oddálit růst výnosů dlouhodobějších dluhopisů. Vyšší výnosy budou pravděpodobně trvalejší, dokud ekonomika výrazně neoslabí, nebo inflační očekávání nepoleví.

Pokud se nyní obchodují krátkodobé vládní pokladniční poukázky USA s pětiprocentním výnosem, nebo vyšším, pak dlouhodobější dluhopisy musí vzrůst výše na hranici kolem 5,5 procenta a výše. Poptávkovou stranu omezuje také kvantitativní utahování ze strany centrálních bank a skepticismus soukromých investorů, kteří požadují vyšší kompenzaci za podstupování strukturálních rizik spolu s rizikem silné ekonomiky.

Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB