Naopak zatím nízkou oblibu vykazují investice do zlata a drahých kovů. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti IMAS International pro Českou spořitelnu. Tři čtvrtiny respondentů se shodly, že vytvářet úspory je z jejich pohledu důležité.
Za posledních 30 let jsme celkově zbohatli a i nadále si vytváříme úspory. Podle mezinárodní studie o světovém bohatství, kterou každoročně zpracovává německá Allianz, jsou Češi nejbohatší z celé východní Evropy. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo předloni v Česku 15 290 eur, tedy 390 tisíc korun. Podle letošní studie pak průměrný Čech vloni disponoval hrubými finančními aktivy ve výši 23 461 eur.
Podle údajů Eurostatu jsou Češi v poměru úspor ke svým příjmům (10,82 %) mezi postkomunistickými zeměmi čtvrtí nejpilnější střadatelé. Předčili je pouze Slovinci (12,64 %), Maďaři a Estonci (11,58 %). Největšími střadateli v Evropě jsou Lucemburčané (21,41 %), Němci (18,54 %) a Švédové (17,96 %). Naopak nejméně disciplinovanými z pohledu tvorby úspor vůči příjmům jsou v rámci postkomunistických zemí a také v celé Evropě Rumuni (-2,25 %), Litevci (-1,23 %) a Poláci (1,93 %).
„Čistý příjem průměrného obyvatele včetně dětí a důchodců vzrostl od roku 1989 o více než 600 %, z necelých dvou tisíc na více než 15 tisíc korun v roce 2018. Ačkoli mnohonásobně vzrostly i ceny, kupní síla průměrného Čecha vzrostla za třicet let o dvě třetiny. Zatímco v roce 1989 jsme za jídlo utráceli více než třetinu příjmů, nyní to je pouze 24 procent. Nejvíce pak vzrostly naše výdaje za služby a to z 18 % na 34 %,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Stále více Čechů ale k financování svých potřeb využívá i půjčené peníze. Jen za poslední desetiletí vzrostl podíl dluhů domácností vůči jejich příjmům o deset procent na 60,7 %. Velkou měrou se na tom podílí výdaje na pořízení bydlení. Ze statistik České spořitelny vyplývá, že zatímco v roce 2009 činil podíl hypoték na veškerých úvěrech domácnostem 57 %, v současnosti již tento poměr dosahuje 71 %.
Poměr dluhů vůči příjmům domácností v postkomunistických zemích v poslední dekádě narostl kromě Česka také na Slovensku, ve Slovinsku a v Polsku. Ze statistik Eurostatu také vyplývá, že nejvíce půjček v poměru ke svým příjmům čerpali v Evropě v loňském roce Dánové (podíl dluhů vůči příjmům byl 235 %), Norové (202 %) a Nizozemci (199 %). Nejméně zadlužení v porovnání se svými příjmy byli Rumuni (26 %), Maďaři (32 %) a Lotyši (33 %).
