Hraboši škodí také v lese. Vědci zjistili, proč ohryzávají kůru i v létě

S přemnoženými hraboši se spojují až miliardové škody především na polích, ale tito drobní hlodavci rovněž ohryzávají stromy. Lesníci se v posledních letech stále setkávali s tím, že hraboši okusovali kůru nejen v zimě, kdy je nedostatek potravy, ale také během vegetační sezóny. Dlouho pro to nebylo věrohodné vysvětlení, teď vědci zjistili, že za to může nejen přemnožení těchto živočichů, ale rovněž klimatická změna a suché zimy.
Drobný hlodavec dokáže napáchat miliardové škody. Ilustrační foto: Dieter TD – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=174331

Experti Mendelovy univerzity v Brně zkoumali chování hrabošů na dvou místech v Česku. Na jižní Moravě přitom odborníci pozorovali první poškození listnatých dřevin v lesních výsadbách už před devíti lety. Cíleně ale začali tento problém zkoumat až v roce 2018 v návaznosti na výzkum hospodaření v lesích, které dlouhodobě postihlo sucho.

„Sledovali jsme poškození lesních výsadeb na Drahanské vrchovině poblíž Brna a také v oblasti Nízkého Jeseníku. Zajímala nás populační dynamika hlodavců, míra ohryzu kůry stromů a zároveň kvalita potravní nabídky, kterou měli hraboši k dispozici,“ řekl vedoucí výzkumu Josef Suchomel z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Tříleté pozorování

Vědci sledovali „výkony“ hlodavců tři roky. Poškození bylo nejmasivnější v roce 2019, tedy v roce masivního přemnožení hrabošů. Jenže okusování stromů pokračovalo v době, kdy těchto živočichů už zdaleka nebylo tolik, a potravy byl dostatek. „To nám ukázalo, že hlodavcům něco v potravě chybí a hledají to v kůře stromů,“ konstatoval Suchomel.

„Člověk by řekl, proč to dělají, když mají k dispozici tolik přirozené potravy? Z toho důvodu jsme udělali chemické analýzy biomasy bylinného patra a zjistili jsme, že jsou průkazné rozdíly v jejím složení napříč jednotlivými roky,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu.

Málo dusíku, moc vlákniny

Výsledky ukázaly, že v období, kdy byly stromy poškozeny nejvíce, měla okolní vegetace nízký obsah dusíku a současně vysoký obsah vlákniny. Podle Suchomela byla mezi tím souvislost. „Čím větší bylo množství vlákniny a čím méně bylo dusíku, tím vyšší byla míra poškození,“ poznamenal vědec.

Dusík je základem aminokyselin, které jsou stavebními složkami bílkovin, pro organismus je tedy tento prvek klíčový. Naopak vláknina je pro některé druhy hrabošů těžce stravitelná. Za poklesem kvality rostlinné biomasy stojí podle vědců zejména počasí.

PSALI JSME:
Pšenici, základní potravinu lidstva, ohrožuje změna podnebí

„Porovnávali jsme složení rostlinné hmoty s informacemi o množství srážek v letech 2018, 2019 a 2020 a korelovalo nám to. Čím sušší zima, tím horší kvalita biomasy následující jaro a tím větší škody od hlodavců v létě,“ vysvětlil Suchomel.  Jako hlavní důvod poničení stromů ve vegetačním období proto odborníci určili hodně suché zimy v kombinaci s přemnožením hrabošů.

Až tisíce stromků

Ze dvou sledovaných oblastí dopadla hůře Drahanská vrchovina na jižní Moravě. Na některých sledovaných plochách okolo Hostěnic poničili hraboši až 45 procent stromků. Průměrné poškození bylo 13 procent na jižní Moravě a necelých deset procent v Nízkém Jeseníku.

Pokud dříve hlodavci ohryzávali kůru, byli lesníci dosud zvyklí na to, že se to stávalo víceméně jen přes zimu. „Pokud by se ale do budoucna opakoval fenomén suchých zim, navíc s přemnožením hrabošů následující rok, pak může být tato situace častější, a lesníci si budou muset zvyknout na to, že jim hraboši mohou působit škody ne jednou, ale dvakrát do roka,“ upozornil Josef Suchomel z Mendelovy univerzity.

PSALI JSME:
Zemědělci vloni vyprodukovali více, ale za cenu vyšších nákladů

Otázkou podle něho je, jak škody omezit a zda je to vůbec možné. Hraboši totiž dokážou lokálně poničit až tisíce stromků. „Jednou z možností je odstraňování vegetace v okolí stromků. Pro hlodavce se tak omezují úkrytové možnosti a jsou lépe dostupní pro predátory,“ dodal.

Miliardové škody

Zatím jsou ale hraboši spojováni především se škodami na zemědělských plodinách na polích. V roce 2019 způsobily podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy škody za dvě miliardy korun, vloni to byly stovky milionů.

Letos počty hrabošů významně klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského bylo v červnu v průměru 112 aktivních východů z nor na hektar. V době největšího přemnožení těchto živočichů to ale bylo až několik tisíc živých nor na hektar.

Ústav na jaře znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na povrch půdy. Každá žádost se posuzuje individuálně. „Vedle aplikace zvýšenou dávkou do nor je na omezené období a ve výjimečných případech možná i povrchová aplikace. Ta je na jednotlivých pozemcích podmíněná individuálním posouzením inspektory, plošně není povoleno,“ sdělil před časem ústav.

PSALI JSME:
Neuvěřitelné. Zemědělci stále stříkají plodiny původně bojovou látkou

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB