Důvodem oproti očekávání nižší inflace byla především slabší dynamika cen energií, včetně pohonných hmot. Tlak na růst inflace ze strany cen energií však na začátku letošního roku pravděpodobně opět zesílí, když dojde k úplnému zrušení státních dodací na prodej pohonných hmot a také ke zvýšení stropů na ceny elektřiny a plynu.
Nižší dynamika se však v prosinci netýkala pouze cen energií, ale i služeb. To by již mohl být signál zmírňující se poptávkových tlaků. Podle dříve zveřejněných předběžných odhadů byl růst spotřebitelských cen ve srovnání s očekáváními nižší také v Německu a Španělsku.
Je tak pravděpodobné, že i odhad za celou eurozónu, který bude zveřejněný v pátek, bude nižší, než analytici čekali. Aktuální tržní konsensus, který nezohledňuje nově zveřejněná data, činí 9,5 procenta meziročně. Skutečná hodnota bude zřejmě blíže k devíti procentům.
Konečné odhady evropských PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) přinesly mírnou vzestupnou revizi. Vzestupná revize se týkala jak PMI z oblasti služeb, tak i kompozitního ukazatele, a to jak v případě Německa, tak i celé eurozóny. Nadále ale platí, že i přes korekci z posledních měsíců zůstávají indexy PMI kolem 49 bodů, tedy v pásmu kontrakce.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
