Zatímco v dubnu inflace překvapila vyšším údajem, v květnu tomu bylo naopak. Spotřebitelské ceny v květnu oproti dubnu vzrostly o 0,2 procenta a meziroční inflace se tak snížila na 2,9 procenta z předchozího tempa 3,1 procenta.
Trh počítal s inflací 3,1 procenta, náš odhad činil 3,2 procenta. Zatímco v dubnu inflace předběhla i prognózu centrální banky, v květnu se vrátila zpět na centrální bankou prognózovaných 2,9 procenta.
V souladu s očekáváním byla inflace navyšována vyššími cenami u čerpacích stanic, nicméně oproti předchozím měsícům už bylo tentokrát meziměsíční zdražení slabší, lehce nad jedno procento. Co naopak inflaci oproti odhadům snížilo, byl pokles cen potravin.
V souhrnu tak dle naší předběžné kalkulace mírně zrychlil meziměsíční růst jádrových cen na 0,4 procenta z předchozího tempa 0,3 procenta (sezónně očištěno, pozn. aut.). Tomu by odpovídalo zpomalení meziroční jádrové inflace na 3,1 procenta z předchozích 3,4 procenta.
Zatímco ceny zboží se v průměru meziměsíčně nezměnily, ceny služeb vzrostly o 0,5 procenta. Takový vývoj je pravděpodobně odrazem květnového rozvolňování protipandemických opatření právě v sektoru služeb. V meziročním vyjádření rostou ceny zboží v průměru o 2,7 procenta a ceny služeb o 3,1 procenta.
V meziročním srovnání jsou stále největším tahounem inflace ceny dopravy související především s dražšími pohonnými hmotami a dále alkoholické nápoje a tabák. Kdybychom z inflace odečetli příspěvek těchto položek, činila by inflace pouhé jedno procento.
V naší prognóze počítáme s tím, že v případě meziměsíční dynamiky se inflace nachází na svém vrcholu v období května až července. Snížení cen potravin může způsobit, že už jsme za tímto vrcholem. Meziroční míra inflace by se tak mohla v nejbližších měsících ještě snížit. Nicméně nejistota ohledně dalšího vývoje cen služeb je stále velmi vysoká.
Ačkoliv inflace za květen překvapila směrem dolů a vrátila se na prognózu centrální banky, bylo to do značné míry díky snížení cen potravin. Naopak vyšší růst cen služeb a potažmo vysoká jádrová inflace může být pro ČNB stále argumentem pro úvahy o zvýšení úrokových sazeb na červnovém zasedání.
Klíčové pro rozhodnutí o nastavení měnové politiky bude nyní vnímání epidemických rizik jednotlivými členy bankovní rady. Z jejich posledního vyjádření ale vnímáme silný pokles vnímaného rizika a peněžní trh tak pravděpodobně bude i dál počítat se zvýšením úrokových sazeb spíše již na zasedání na konci června.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
