bool(false)

Investiční životní pojištění: Běžní spotřebitelé vs. „podvedení klienti“

NázorTéma týdne

Je s podivem, že jsou to více než dva měsíce, co tuzemská média začala informovat o aktivitě „poškozených klientů“ pojišťoven v oblasti investičního životního pojištění (IŽP), ale žádné z nich se blíže nepozastavilo nad „modelovými příklady“, které na březnové tiskové konferenci představil Jiří Chvojka. Mluvíme o paní z Prahy, co měla sjednáno devět IŽP a o pánovi z Moravy, jenž vložil do finančního produktu, který je na desetiletí, více než milion na tři až čtyři roky.

Fotografie z tiskové konference tzv. podvedených klientů. Vlevo Leona Rudzinská, uprostřed Jiří Chvojka, napravo Vlastimil Martinek. Reprofoto: Měšec.cz

Ocenění v každém případě zaslouží Dalibor Chvátal z portálu Měšec.cz, který si jako jediný dal tu práci a poskytl doslovný přepis březnové tiskové konference aktivistické platformy, která si říká Podvedení klienti. A z něj jednoznačně vyplývá, že zmínění dva klienti pojišťoven neměli ani tak problém s investičním životním pojištěním nebo s konkrétní pojišťovnou, jako spíše se způsobem, jakým jim byl tento produkt prodán.

PROČ MÁM TOLIK SMLUV? TO BY MĚ TAKY ZAJÍMALO…

Potenciálně silný lidský příběh s pražskou realitní makléřkou Leonou Rudzinskou, s níž dnes neblaze proslulý (Českou národní bankou pokutovaný, ale dříve díky svým prodejním výsledkům oceňovaný) prodejce OVB Lukáš Štork podepsal smlouvu na IŽP na nemocničním lůžku, nevyšel. Paní Leona totiž nebyla před novináři schopna vysvětlit, proč uzavřela devět pojistek na IŽP: „To je úžasná otázka. To by mě taky zajímalo, ale nicméně asi proto, že jsem předpokládala, že když mi můj finanční poradce řekne, že je lepší, když ty finance svoje budu mít rozložené, tak jsem mu věřila.“

Poradcům věřil i druhý z představených poškozených klientů, pan Vlastimil Martinek, který podle svých slov nechtěl vůbec žádné pojištění a chtěl to jenom na pár let (byl připraven platit tři-čtyři roky 400 tisíc ročně), protože pak už půjde do důchodu: „Znáte ty smlouvy. To je 15 stránek řídce tištěných smluv a já jsem věřil těm lidem z toho Maxis Group, protože kdyby to bylo přímo od pojišťovny AXA, tak je to něco jiného, ale tady ti prostředníci mluvili trochu jinak.“

Že si ani jeden z nich nepřečetl, co podepisuje, je z výše uvedeného poměrně zřejmé. Zcela jasné je ale to, že ani paní Rudzinská, ani pan Martinek nejsou normálními, běžnými spotřebiteli, na které mysleli zákonodárci, když definovali investiční životní pojištění jako finanční produkt, který je na desetiletí a u nějž v té době bylo možné uplatnit daňový odpočet ve výši maximálně 12 000 korun za rok. Který normální člověk má na to, aby mohl posílat peníze téměř deseti pojišťovnám najednou? A kolik z nás si může dovolit poslat do pojišťovny několik let po sobě 400 000 Kč ročně?

SPEKULATIVNÍ MOTIVACE A MISSELLING

V případě pana Martinka už finanční arbitr rozhodl o neplatnosti jeho smlouvy a pojišťovna se nechala slyšet, že se obrátí na soud. Advokáti, kteří stojí na straně aktivity „podvedených klientů“, už teď předjímají, že soudci na rozdíl od právníků z Kanceláře finančního arbitra nejsou úzce specializovaní – jinými slovy, že tomu tak nerozumí.

Opomínají ale jednu důležitou věc. Soudci budou spory mezi pojišťovnami a jejich klienty nepochybně posuzovat v širším kontextu, ne jen v úzkém, zákonem daném rámci, v němž se může pohybovat finanční arbitr. A je více než pravděpodobné, že vyplynou napovrch spekulativní motivy obou „podvedených klientů“ a že se ukáže, že skutečným viníkem v jejich případě není pojišťovna a její finanční produkt, ale misselling investičního životního pojištění. Lukáš Štork už potrestán byl.

Tečkou na závěr budiž dvě konstatování. Tím prvním je, že ani finanční arbitr není neomylný. Ve vloni zveřejněném rozhodnutí o námitkách, vydaném až po čtyřech letech od podání návrhu, konstatoval, že jeho původní „nález obsahoval nesprávné posouzení platnosti Pojistné smlouvy a byl tak v rozporu s právními předpisy“.

A tím druhým je naprosto nejabsurdnější rozhodnutí arbitra v oblasti životního pojištění (FA/ZP/71/2014 a FA/SR/ZP/71/2014), kdy se postavil na stranu „spotřebitele“ a nařídil České pojišťovně, že má svému bývalému klientovi vrátit částku 150 tisíc korun. Tím „spotřebitelem“ byl totiž pojistný zprostředkovatel z OVB, který uzavřel smlouvu sám se sebou, protože potřeboval splnit plán (prodat pojištění ve stanoveném objemu – pozn. aut.) a šéf právě nebyl v práci…

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Pojištění

PROFI CREDIT vstupuje na trh on-line půjček pod značkou Razdva půjčka

Společnost PROFI CREDIT má za cíl si v segmentu on-line půjček vydobýt stejnou pozici jako má v off-linu, kde je třetím největším poskytovatelem nebankovních půjček v Česku. Sází hlavně na rychlost vyplacení peněz na účet klientů, a to do 15 minut od schválení žádosti. Na on-line trh nebankovních půjček letos …

Nejčtenější

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …
Rolovat nahoru