Je cenový strop skutečně protiinflační?

Názor
Jedním z faktorů, který v posledním roce přispěl k inflaci, ale opravdu pouze jedním z nich, jsou ceny energií. Vzhledem k jejich váze ve spotřebním koši, a protože jde o nezbytný statek, bez nějž se drtivá většina domácností ani firem neobejde, se staly jejich ceny v současné době politickým tématem číslo jedna.
Jedním z faktorů, který v posledním roce přispěl k inflaci, jsou ceny energií. Ilustrační foto: FAEI.cz

V posledních dnech nabrala vládní či celoevropská diskuse nad řešením vysokých cen na obrátkách s cílem zamezit jejich dalšímu výraznému nárůstu. U nás se vláda nakonec rozhodla pro domácnosti ceny energií zastropovat.

Ze srpnových dat harmonizované inflace vyplývá, že průměrný meziroční růst cen energií pro koncové spotřebitele činil za všech 27 zemí Evropské unie 38,3 procenta, za eurozónu to bylo 39,6 procenta. My v Česku jsme v letošním srpnu platili oproti tomu loňskému o 40,4 procenta více.

PSALI JSME:
Nutnost zastropovat cenu energií je i důsledkem velkého tištění peněz

V podstatě tak u nás energie zdražovaly průměrným evropským tempem. Ve čtrnácti evropských zemích rostly jejich ceny rychleji, než u nás. Přesto při pohledu na celkovou inflaci ji máme čtvrtou nejvyšší v Evropě. A tu jádrovou, tedy bez cen potravin a energií, dokonce nejvyšší.

Je tedy na místě otázka, zda zastropování cen energií skutečně povede ke snížení inflace? Ano, u cen energií, které tak již nebudou moci po dobu cenových stropů dále výrazně růst, a hovoří se zhruba o dvou letech, to z meziročního pohledu bude dynamiku energetické složky ve spotřebním koši postupně snižovat k nule. Co ale zbytek spotřebního koše?

PSALI JSME:
Zastropování si lidé splatí v budoucnu, třeba inflací  

Tady jde o kruciální otázku, z čeho bude stát cenové stropy financovat? Skutečně se podaří veškeré dodatečné výdaje vykompenzovat válečnou daní a prostředky ze státních podniků? O tom mám poměrně značné pochybnosti. A jakékoliv prohloubení schodku a financování na dluh bude, stejně jako tomu bylo při fiskální expanzi v roce 2021, proinflační.

Krátkodobě tedy z pohledu inflace může cenový strop pomoci, z dlouhodobější perspektivy ale vnímáme riziko, že inflace bude na vyšší úrovni déle. A z pohledu centrální banky toto samotné implikuje, že úrokové sazby netřeba zvyšovat. Ovšem ani s jejich snižováním to v příštím roce tak horké nebude.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“. Nemotivuje k úsporám

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Euro těsně pod paritou

Evropské akciové trhy byly v úterý výrazně v zeleném, což zvedlo náladu i společné evropské měně. Ta se dostala těsně pod paritu na úroveň 0,99 USD/EUR. Ve srovnání s předchozím dnem byla o 1,25 procenta silnější.

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB