V téměř třetině všech firem, konkrétně ve 32 %, dokument shrnující firemní kulturu a hodnotový žebříček dokonce neznají vůbec. Jen v pouhých 23 % firem tedy etický kodex berou jako závazný soubor pravidel.

Tyto údaje odpovídají výsledkům nedávného zjištění poradenské společnosti KMPG, podle něhož mnoho firem podobné dokumenty nebo nastavená pravidla nastavena nemá, případně je jejich existence pouze formální. Více než třetina (36 %) dotázaných českých firem protikorupční pravidla nikterak nekodifikuje, což je více než středoevropský (29 %) i celosvětový průměr (20 %).

Přitom ne všichni zaměstnanci mají stejný hodnotový žebříček jako zaměstnavatelé, a proto jedním z prvních dokumentů, se kterými by se pracovník měl po nástupu seznámit, je soubor pravidel či etický kodex společnosti.

Jen necelé dvě třetiny (59 %) českých firem umožňují whistleblowing, tedy možnost, aby zaměstnanec upozornil příslušné instituce na nekalé jednání ve firmě. Ve světě přitom takové jednání zaměstnanců podporuje v průměru osm firem z deseti. Při potírání korupce tedy mnohé české firmy nevyužívají ani zdaleka všechny dostupné prostředky.

Společnosti nejen v Česku, ale v celé střední a východní Evropě také nedostatečně prověřují možné korupční chování firem, s nimiž uzavírají obchodní jednání. Podle průzkumu více než polovina středoevropských společností (51 %) neposuzuje korupční riziko protistran nebo si respondenti nejsou vědomi, že by takové posuzování probíhalo.

A nečiní tak většinou ani těch několik málo firem, které mají ve smlouvách zakotveno právo prověřovat, zda se jejich obchodní partneři nedopouští korupčního jednání. Odhodlají se k tomu pouhé dvě pětiny z nich.

Středoevropské firmy za těmi západními zaostávají i při analýze transakčních dat, například v podobě sledování podezřelých plateb do off-shore zemí. Datový monitoring provádí průběžně jen 27 % firem ve střední a východní Evropě. Ve světě tak přitom pravidelně činí 42 % společností.