Konec deflace v Japonsku a její možný začátek v Číně?

Názor
Minulý týden dost možná skončila jedna ekonomická éra. Japonská měnová autorita Bank of Japan (BoJ, japonská centrální banka, pozn. red.) oficiálně vyhlásila konec dob deflace v ekonomice, zvýšila poprvé za 17 let úrokové sazby a zahájila tak cyklus restriktivní měnové politiky.
Minulý týden japonská centrální banka vyhlásila konec deflace a úrokové sazby, čímž zahájila cyklus restriktivní měnové politiky. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Výraznější inflační tlaky se předtím neobjevovaly v japonské ekonomice více než tři desetiletí. V úplně opačné situaci je druhá největší světová ekonomika, Čína. Jaké jsou podobnosti mezi oběma zeměmi? Co můžeme z pohledu Číny očekávat v delším období?

Čínská ekonomika vykazuje jedny z největších problémů od začátku přechodu na tržní kapitalismus v 80. letech minulého století. Tvrdě na zemi dopadá pokles nemovitostního trhu, podobně tomu bylo v Japonsku, poté co splasknula tamní nemovitostní bublina.

PSALI JSME:
Japonská centrální banka zvýšila svůj úrok. Poprvé po 17 letech

Spotřebitelské ceny v Číně v lednu klesaly nejprudším tempem za více než 14 let, což je jasný příznak prohlubující se hospodářské krize. Údaje ukázaly, že index spotřebitelských cen (CPI) se prudce propadl a ve srovnání s předchozím rokem klesl o 0,8 procenta. Šlo o čtvrtý měsíc poklesu v řadě a zároveň o nejprudší pokles od září 2009, kdy se světová ekonomika stále potýkala s následky bankovní krize z roku 2008.

V únoru pak znovu klesaly ceny ve výrobě. I z pohledu měkkých ekonomický indikátorů je situace vesměs deflační, PMI (index nákupních manažerů) ve výrobě se již delší dobu pohybuje pod nebo těsně okolo 50 bodů, které znamenají rozmezí mezi kontrakcí či expanzí odvětví.

PSALI JSME:
Japonské ponaučení

Mnozí namítnou, že nedávno zahájené měnové či fiskální stimulace v Číně se musí pozitivně projevit a ekonomiku patřičně „odbrzdit“. To nemusí být zcela pravda. Ostatně v Japonsku se tamní vlády po splasknutí nemovitostní bubliny mnohokrát snažily asijského „tygra“ trvaleji nakopnout. Uvolněná měnová politika nepomohla, rozsáhlé fiskální „balíčky“ rovněž ne.

Z deflace ekonomiku probraly až následky pandemie covid-19, která znamenala narušené dodavatelské řetězce, rozhazování vládních peněz ve vyspělých zemí nebo ultra uvolněnou proinflační měnovou politiku. V tomto směru čínská ekonomika nic takového v dohledné době očekávat nemůže.

Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Sedmá šokující prognóza pro rok 2024: Japonsko zamíří ke světlým zítřkům

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Vyplatí se platit nájem, nebo splácet hypotéku?

Před pár dny jsme našim čtenářům nabídli pod titulkem „Splátky hypotéky mohou být už brzy srovnatelné s nájemným“ analýzu výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové. Dnes přinášíme …

Hypoteční trh v březnu dál posiloval

Tuzemské banky a stavební spořitelny poskytly v březnu letošního roku hypoteční úvěry přesahující 18 miliard korun. Vyplývá to z údajů Hypomonitoru, které redakci Finančních a ekonomických informací (FAEI.cz) …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB