Dobrou zprávou je, že už neplatí, že lidé na všem šetří. Konečně se objevily segmenty ekonomiky, kde se utrácí více, mezi které patří například oděvy, obuv či kosmetika.
To, že stále klesají tržby za potraviny, je ale varování. Zde je potřeba upozornit, že jde o reálná data, tedy očištěná o inflaci. Nemůžeme tedy tvrdit, že lidé šetří kvůli rostoucím cenám. Zákazníci zkrátka nemají peníze, které jim mizí v energiích, nájmech a hypotékách.
Zajímavé je, že i když nejsou peníze na potraviny, lidé nakupují auta a počet prodaných vozů reálně roste. Domnívám se, že je to dáno rozevírajícími se příjmovými nůžky ve společnosti. Řada lidí nebyla zásadně zasažená krizí a peníze stále má. Myslím, že jsou to zejména ti, kteří už mají splacenou hypotéku a nemusí platit nájem.
Bohatý zoufalému nevěří
Jsem toho názoru, že rozevírání příjmových nůžek stojí za posledním pnutím ve společnosti. Řada lidí už nemá peníze a je zoufalá, ostatní peníze naopak mají a těm zoufalým nevěří, případně je na sociálních sítích rovnou uráží. Lidé bez peněz pak nemají nikde zastání a roste vzájemné nepochopení ve společnosti.
Krom toho se mění trendy v obchodě. Zatímco dříve prudce rostl prodej přes internet, dnes je to naopak. Internetové obchody zaznamenaly třináctý měsíc v řadě pokles prodeje. Tady šlo původně mluvit o efektu covidu, kdy lidé ve strachu z nákazy hodně nakupovali on-line, aby se po konci covidu vrátili k původnímu způsobu nákupu.
To už ale dnes neplatí. Ukazuje se, že tady jde o trend, kdy si lidé chtějí zboží nejprve prohlédnout a vyzkoušet, než něco koupí. Tady nejde o konec strachu z covidu, ale o změnu preferencí.
Co bude dál?
Za celý rok 2022 poklesly maloobchodní tržby o 3,6 procenta, což je hodně. To byla hlavní brzda ekonomiky. Za rok 2023 asi neuvidíme dramaticky lepší čísla, protože ekonomika bude stále pod tlakem vysoké inflace, a tedy dalšího propadu reálných mezd.
Peníze na útraty nebudou. Zároveň se ale už oklepeme z nejhoršího. Očekávám proto letos stagnaci až mírný pokles maloobchodních tržeb v rozmezí 0 až -0,5 procenta.
Z pohledu centrální banky data ukazují, že lidé na vysoké ceny reagují. Tím však brzdí další růst cen. Kdyby lidé na růst cen nereagovali, byl by to argument pro vyšší úrokové sazby. Takto potřeba vyšších sazeb slábne, navíc pády amerických bank globálně varují před vyššími sazbami. Očekávám proto, že Česká národní banka nezmění své úrokové sazby ještě mnoho měsíců.
Koruna na statistiku nijak nereagovala. Je v oslabujícím módu i bez ní. S pádem amerických bank vyprchala ochota podstupovat rizika, a tak spekulanti vyklízející pozice, následkem čehož koruna oslabuje.
Autor hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Snad je to pravda….