Rok 2023 byl rokem plného dopadu předchozí energetické krize a vysoké inflace, což se opravdu výrazně podepsalo na propadu reálných mezd a spotřeby domácností. Při loňské dvouciferné inflaci loni česká ekonomika, měřeno reálným hrubým domácím produktem, klesala.
Letošek by již měl být ve znamení opačných trendů. Ekonomický růst bude doprovázet ve srovnání s loňskem výrazně nižší inflace, což se promítne do obnoveného růstu reálných mezd.
Zatímco vloni inflace v průměru atakovala 11 procent, letos by již mohla být v průměru v tolerančním pásmu inflačního cíle. I když s největší pravděpodobností nad dvě procenta, a tedy v horní části tolerančního pásma.
Klíčová bude lednová inflace, která je zatížena velkou nejistotou. I kvůli tomu s kolegy v bance předpokládáme na únorovém zasedání České národní banky (ČNB), kdy ještě nebudou lednová inflační čísla k dispozici, snížení sazeb pouze o 25 bazických bodů.
Lednová inflace totiž bude zveřejněna až po tomto zasedání. Zrychlení tempa poklesu na 50 bodů očekáváme až od březnového zasedání. Klíčovou sazbu ČNB ke konci letošního roku vidíme na čtyřech procentech. Letošní růst české ekonomiky odhadujeme na zhruba procento a půl. Aktuálně tomu ale nálada mezi firmami a domácnostmi neodpovídá.
Důležité je, co první dny letošního roku přinesou, jaký bude kupříkladu dopad vládního fiskálního balíčku na firmy či domácnosti, ať jde už o ceny energií, změny DPH, nebo celkovou inflaci. Obavy zdokumentovala prosincová spotřebitelská důvěra, která spadla na nejnižší hodnotu od loňského ledna.
Závěr roku přinesl znatelný nárůst respondentů z řady českých domácností, kteří pro letošní rok očekávají zhoršení celkové ekonomické situace.
Viditelnější známky zlepšování ekonomického sentimentu a následného oživení tak předpokládáme až zhruba od druhého čtvrtletí či spíše druhé poloviny letošního roku. Tahounem bude díky poklesu inflace růst reálných mezd a s tím ožívající spotřeba domácností.
Autor je hlavní ekonom Komerční bank
(Redakčně upraveno)
