Průzkum, jehož se zúčastnila více než tisícovka dotázaných, také ukázal, že na stadion chodí fandit alespoň občas 62 procent Čechů. Těch nejvěrnějších fanoušků, kteří chodí na stadiony fandit pravidelně, je v populaci ovšem jen pět procent.
Není překvapením, že aktivními fanoušky jsou častěji muži než ženy, a také mladí lidé do 24 let. Zatímco pasivní fanoušci utratí za podporu „svým“ sportovcům v průměru 940 korun za rok, aktivní více než tři tisíce a ti nejvěrnější dokonce téměř 5,5 tisíce korun.
V televizi sleduje sportovní utkání či závody alespoň občas 83 procent populace, na internetu 71 procent. Pravidelnými diváky jsou opět zejména muži. Pětina žen nikdy nesleduje sportovní utkání v televizi, na internetu dokonce 40 procent.
Hokejové fanynky
Aktivní zapojení do podpory týmů a sportovců se liší napříč sporty, přičemž větší zapojení je u kolektivních sportů. Nejvíce aktivních fanoušků je mezi těmi fotbalovými – téměř 90 procent z nich aspoň občas zajdou na stadion. U hokeje je aktivních fanoušků 71 procent, u ostatních sportů ještě méně.
Při fandění se podpora zaměřuje častěji na české týmy či jednotlivce – a to zejména v případě hokejových a biatlonových fanoušků. A zatímco jindy platí, že fanouškovskými tahouny jsou muži, u hokeje to je naopak – český tým výrazně podporuje 86 procent fanynek oproti 97 procentům fanoušků. U zahraničních týmů nebo konkrétních sportovců se mezi domácími fanoušky těší největší oblibě motosport, tenis a fotbal.
Zrozen v dětství
Aktivní podpora sportu se začíná formovat již v dětství. Dvě třetiny fanoušků začaly fandit mezi šestým a osmnáctým rokem. Existují ovšem rozdíly podle druhu sportu: Fotbaloví a hokejoví fanoušci začínali už v dětství, k fandění atletice a motosportu se lidé dostávají častěji mezi patnáctým a osmnáctým rokem a k biatlonu až v dospělosti.
Hlavní motivací fanouškovství je vlastní sportovní zkušenost. „Více než 90 procent nejvěrnějších fanoušků má osobní zkušenost se závodním sportem. Budoucnost fanouškovství se tedy odehrává už teď, neboť aktivní vztah ke sportu vzniká v dětství a dospívání,“ řekla Renata Novotná, konzultantka Ipsos pro oblast zákaznické zkušenosti.
„V praxi vidíme, že v práci se sportovními fanoušky je stále mnoho prostoru ke zlepšení. Jejich poznání je přitom klíčové k vytěžení potenciálu ze strany sportovních organizací i směrem k dosažení cílů jejich sponzorů,“ dodal Svatopluk Smysl, CEO agentury 2 Score, která na průzkumu spolupracovala.
Prosázené miliardy
Na fenomén fandění se ale dá podívat i jiným pohledem, a to prostřednictvím sázkových kanceláří, které se specializují právě na sport. Například u posledního Mistrovství světa ve fotbale, které se odehrálo koncem roku v Kataru, dosáhl objem sázek rekordních více než 3,6 miliardy korun.
Bylo to o zhruba 600 milionů korun více, než byl dosavadní rekord při předloňském mistrovství Evropy, a dokonce o přibližně miliardu více než poslední světový šampionát před čtyřmi lety. Tipsport přijal na katarské mistrovství bez české účasti sázky za 1,9 miliardy korun. Objem ve Fortuně dosáhl skoro 1,4 miliardy korun a u Chance 379 milionů korun.
Podle odhadů patří těmto firmám okolo 90 procent trhu kurzových sázek. I společnost SazkaBet uvedla, že celkové tržby překonaly rekordy z loňského mistrovství Evropy, ale podobně jako ostatní společnosti absolutní objem sázek nezveřejňuje.
Nemalé částky se sází rovněž na hokej. Například na loňské mistrovství světa v hokeji ve Finsku, kde Češi získali bronz, dosáhl celkový objem na hokej rekordní sumy přesahující dvě miliardy korun.
