Zahraniční hosté vykazují za stejnou dobu zhruba 3,2 milionu přenocování, což je pochopitelně stále hluboce pod dlouhodobým průměrem. Vždyť v předpandemických letech se v ČR v červenci až září uskutečňovalo zhruba 7 až 8,5 milionu přenocování zahraničních návštěvníků.
Právě značný zájem o cestování a ubytovávání se v domovině, tedy zájem Čechů o tuzemský turistický ruch, je hlavní příčinou toho, proč letošní léto je z hlediska počtu přenocování v ubytovacích zařízeních v ČR čtvrté nejúspěšnější v historii.
Úspěšnější jsou z daného hlediska pouze letní sezóny předpandemických let 2017, 2018 a 2019. Ale třeba v letech 2015 nebo 2016 byl už celkový počet přenocování v měsících červenci a září nižší, než letos v témže období roku.
Zájem Čechů o domácí „luhy a háje“ tedy opravdu ve vysoké míře dokázal kompenzovat úbytek zahraničních hostů. Ti sice vykázali více přenocování než v kritickém loňském roce, ale stále to nestačilo na návrat do normálu.
Celkový objem návštěvnosti tak letos v létě skončil na úrovni 90 procent v porovnání s předcovidovým rokem 2019, což je vzhledem k podmínkám uspokojivý výsledek. Je klíčovým důvodem, proč dosud neregistrujeme rozsáhlejší krachy a ukončení činnosti gastronomických podniků nebo ubytovacích zařízení, jichž se během pandemických uzavírek mnozí obávali.
Velký skok oproti loňskému létu zaznamenala z regionálního hlediska v turistické návštěvnosti zejména Praha. Zatímco loni v létě utíkali lidé do přírody, takže například kempy „praskaly ve švech“, letos se již tolik neobávali návštěvy velkých měst včetně právě české metropole, a to platí jak pro české, tak zahraniční turisty.
Zatímco tedy kempy zaznamenaly letos od července do září takřka čtyřprocentní meziroční pokles turistických příjezdů, Praha vykazuje nárůst turistického zájmu o více než 40 procent. S postupujícím očkováním a zlepšováním pandemické situace zkrátka už lidé necítí takovou potřebu uchýlit se do přírody, „utéci z města“, a minimalizovat tak riziko nákazy.
Zájem o návštěvu ČR ale oproti loňskému létu povážlivě ztratili Němci, kterých se ubytovalo o takřka deset procent méně než loni. Loni pro ně bylo blízké, sousední Česko často „volbou z rozumu“, a to právě pro svoji blízkost a relativní láci. Letos už se Němci nebáli cestovat do vzdálenějších míst, takže paleta jejich možného výběru, kam zamířit, byla pestřejší.
Navíc Česko pandemii loni na podzim a letos na jaře v mezinárodním kontextu příliš nezvládalo, což pošramotilo jeho pověst právě i v povědomí německých turistů. Ti tak mnohdy raději zvolili destinaci s méně zhoršenou reputací, protože samozřejmě i letos – navzdory postupujícímu očkování – zvažovali riziko nákazy.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
