„Již řadu let pozorujeme neustávající zájem o koupi starších rodinných domů v okolí velkých měst – mnohé z nich byly přitom postavené i na počátku dvacátého století a občas jde i o nemovitosti ještě starší,“ potvrzuje výsledky průzkumu, který si nechala vypracovat finanční skupina ČSOB u agentury Nielsen, Jan Tajovský, majitel společnosti Tajovský reality.
V Česku stojí více než 2,3 milionu domů, přičemž za posledních třicet let se jejich počet zvýšil o 449 tisíc. Naprostou většinou představují rodinné domy. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Za posledních jedenáct let vyrostlo v Česku více než 159 tisíc domů. Není přitom překvapující, že nejvíce jich stojí ve středních Čechách, které funguje jako rodinné zázemí pro hlavní město Prahu.
„Více než sedmnáct procent všech domů v Česku se nachází ve Středočeském kraji, který má v mezikrajském srovnání s velkým odstupem nejpočetnější domovní fond téměř čtyři sta tisíc domů,“ uvedl Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ a věcný gestor Sčítání 2021.
Kupující počítají s rekonstrukcí
„Lidé si starší nemovitosti většinou pořizují ke kompletní rekonstrukci. Při ní je opravdu důležité znát co nejpřesněji stav celé budovy,“ vysvětluje Jan Tajovský. Znát detailně stav nemovitosti je ale podle něj základním předpokladem jejího dobrého prodeje i koupě bez ohledu na to, zda ji rekonstrukce teprve čeká, nebo už proběhla.
„Kupující díky tomu získá jistotu, že na něj v budoucnu nečekají žádná nepříjemná překvapení. A prodávající má jistotu, že je kupující seznámen s podrobným stavem nemovitosti a akceptuje ji takovou, jaká je,“ upozorňuje Tajovský.
„Právě výše zmíněné důvody nás vedly k zavedení služby s názvem ‚Prověřená nemovitost‘. Tu mohou využívat jak prodávající, tak kupující. Součástí této služby je i vypracování takzvaného technického průkazu nemovitosti. V něm jsou uvedeny podrobné informace o tom, v jakém stavu dotyčná nemovitost je,“ říká Tajovský.
Znalost stavu nemovitosti zabrání sporům
Znalost detailního stavu nemovitosti je klíčová také pro předcházení případných sporů po samotném prodeji. Prodávající je díky ní chráněný před případnými neoprávněnými či rovnou nesmyslnými požadavky nového majitele. Jinými slovy řečeno – pokud byl kupující například seznámen s tím, že krovy v domě jsou původní, nemůže je po koupi najednou reklamovat s tím, že nejsou nové.
Může se stát, že nový majitel domu zjistí nějakou skrytou vadu, o které při koupi nevěděl ani on, ani prodejce – například když řemeslníci špatně usadili parapet u okna nebo chybně zapojili elektrickou zásuvku.
„Seriózní prodejce či developer samozřejmě takovou oprávněnou reklamaci na své náklady vyřeší, ostatně odpovědnost za skryté vady je upravena i zákonem. Výjimečně se však prodávající mohou setkat s notorickými stěžovateli, kteří se snaží na své nově nabyté nemovitosti najít ‚vadu‘ za každou cenu.
Žádné navržené řešení jim nepřipadá dost dobré, odmítnou klidně i zpětný odkup nemovitosti za původní cenu včetně uhrazení všech poplatků, a akorát si stěžují na sociálních sítích,“ dodává ze zkušenosti Jan Tajovský.
