Populace v Česku stárne. Česká správa sociálního zabezpečení nyní v České republice eviduje 2 362 155 starobních důchodců a podle dat Českého statistického úřadu tvoří lidé starší 65 let téměř pětinu (18 %) populace. Pro srovnání – v roce 2010 jich bylo 15 %. Toto číslo stále konstantně poroste. Jak naznačuje prognóza celoevropského výzkumu Share „Evropa 50+“, během patnácti let by měla být celá čtvrtina obyvatel České republiky starší 65 let.

Podle nedávného průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti je pro Čechy období penze spojeno s řadou obav. Tou největší je pro dvě pětiny z nich nedostatek financí, třetina se pak bojí zdravotních problémů. Období penze se přitom obávají více ženy než muži.

Finančních problémů v penzi se bojí především lidé ve věku 40 – 50 let. Aby byli v důchodu spokojeni, více než polovina Čechů by si představovala mít k dispozici částku 10 až 15 tisíc korun měsíčně.

Otázku zabezpečení v důchodu považují dvě třetiny Čechů za důležitou, tento pocit navíc roste s věkem a výší příjmu. Stejný podíl populace nad touto otázkou často přemýšlí.

Drtivá většina populace – devět z deseti oslovených – se v penzi bude spoléhat jen na sebe a své úspory. Od rodiny, tedy dětí a vnoučat, očekává pomoc jen pětina Čechů, stejné množství předpokládá podporu státu.

Z průzkumu agentury Ipsos pro neziskovou organizaci Maltézská pomoc vyplynulo, že tři pětiny si na penzi spoří, ovšem stále je dost těch, kteří spoléhají na stát. Každý sedmý Čech totiž očekává, že se starobním důchodem vyjde a každý pátý se otázkou financování své penze ještě nezabýval. V porovnání s jinými evropskými zeměmi Češi ve středním i starším věku na pomoc státu spoléhají ve stále větší míře.

Ve věku 45 – 65 let si na důchod spoří více než tři pětiny lidí, přičemž spořivější jsou ženy a lidé žijící ve větších městech. Na stáří si navíc podstatně častěji ukládají peníze stranou lidé s vysokoškolským vzděláním (74 %) oproti lidem bez vzdělání (36 %).

Čtvrtina lidí ve věku nad 45 let věří, že se o ně ve stáří v nezbytných případech postarají jejich děti. Na péči svých potomků spoléhají nejméně lidé s vysokoškolským vzděláním – pouze v 17 % případů. V pomoc svých dětí na druhou stranu věří téměř každá třetí žena a jen pětina mužů.