Po silném oživení HDP na konci roku znovu klesne

Analýza
Dnes zveřejněný zpřesněný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) přinesl významnější revizi předběžných čísel oznámených koncem října. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla mezičtvrtletně o 6,9 procenta, což je o 0,7 procentního bodu více, než původně statistický úřad odhadoval. Její meziroční pokles se tak zmírnil z -10,9 procenta ve druhém čtvrtletí na mínus pět procent.
Otázkou je, zda se spotřebitelé do kamenných prodejen rychle vrátí, či zda budou i nadále z důvodu přetrvávajících obav z nákazy převažovat prodeje přes internet. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Rychlému oživení ekonomické aktivity pomohla obnovená chuť domácností spotřebovávat, která pramenila ze stále relativně příznivé situace na trhu práce. Nezaměstnanost totiž v uplynulých měsících vzrostla jen mírně a v listopadu se podle MPSV pohybovala poblíž 3,7 procenta. Současná situace se prozatím ve větší míře nepodepsala ani na příjmech domácností.

Růst průměrné mzdy sice v druhém čtvrtletí zpomalil na půl procenta meziročně, třetí čtvrtletí však již podle našeho odhadu přineslo opětovný nárůst mzdové dynamiky na 2,1 procenta. To, zdali tomu tak skutečně bylo, se dozvíme v pátek, kdy ČSÚ zveřejní data za třetí čtvrtletí. Ve výsledku tak spotřeba domácností (včetně neziskových institucí – pozn. aut.) vzrostla oproti druhému čtvrtletí o 4,9 procenta a její meziroční pokles se zmírnil z -8,1 procenta na -3,9 procenta.

V průběhu třetího čtvrtletí se významně zvýšila také poptávka ze zahraničí, když k rozvolnění protiepidemických opatření přistoupily během léta i ostatní státy. To dokazují hodnoty průmyslové produkce, která vzrostla nad očekávání rychle. Po otevření hranic a obnovení zahraničního obchodu pomohl tuzemským exportérům také slabší kurz koruny.

PSALI JSME:
Aut se letos vyvezlo o 130 miliard korun méně. Covidu navzdory ale meziročně stoupá export elektroniky nebo potravin

Investiční aktivita na druhou stranu zůstala i nadále utlumená, a to v důsledku přetrvávající nejistoty ohledně dalšího vývoje. Mezičtvrtletně klesly fixní investice o výrazných pět procent a jejich meziroční pokles se tak v průběhu třetího čtvrtletní zhruba zdvojnásobil na -10,7 %. Jelikož velká část investičního zboží je dovážena ze zahraničí, jejich nižší dovoz významně přispěl k rekordnímu přebytku zahraničního obchodu ve výši 109 miliard korun (ve stálých cenách a po sezonním očištění).

Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletnímu růstu HDP ve třetím čtvrtletí byl objemově největší, když činil +7,4 procentního bodu. Následovala ho spotřeba domácností s příspěvkem +2,4 p.b. Příspěvek ostatních výdajových složek byl naopak záporný. Vlivem nízké srovnávací základny druhého čtvrtletí zaznamenala mezičtvrtletní nárůst přidané hodnoty téměř všechna odvětví, nejvíce však zpracovatelský průmysl a odvětví obchodu. Jen nepatrné oživení pak zaznamenaly služby.

Výrazný přebytek zahraničního ochodu byl pozitivním překvapením také pro naši prognózu, která sice s jeho nárůstem počítala, však ne až v takovém rozsahu. Na opačné straně pak svým poklesem překvapily zejména fixní investice, v případě kterých již prognóza očekávala mírný mezičtvrtletní růst. Zhruba v souladu s prognózou se vyvíjela spotřeba domácností.

To, čeho se všichni obávali, se na podzim stalo skutečností a koronavirus se začal znovu šířit. Jeho druhá vlna navíc udeřila nebývalou silou a opětovné zavedení restriktivních opatření tudíž na sebe nenechalo dlouho čekat. Stejně jako na jaře tak byla uzavřena velká část maloobchodu a služeb.

PSALI JSME:
Tržby v obchodech před „druhou vlnou“ stagnovaly

Ztráty v těchto odvětvích budou opět značné a ještě umocněné tím, že do druhé vlny pandemie vstupovaly podniky z výrazně horší pozice. Nadějí je čtvrteční otevření provozoven, které i díky předvánočnímu období může pomoci alespoň částečně předchozí pokles tržeb zmírnit. Otázkou však je, zda se spotřebitelé do kamenných prodejen rychle vrátí, či zdali budou i nadále z důvodu přetrvávajících obav z nákazy převažovat prodeje přes internet.

Zásadním rozdílem oproti jaru je však to, že k dobrovolnému uzavření svých továren nepřistoupili výrobci v průmyslu. A jak ukazují předstihové indikátory, tak průmyslu se i přes probíhající druhou vlnu pandemie daří stále zvyšovat produkci. Významně tomu pomáhá to, že ve srovnání s jarními měsíci nedošlo k narušení mezinárodních dodavatelských řetězců, když průmyslové podniky zůstaly v provozu také v okolních státech.

Ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí tak pravděpodobně zaznamená další mezičtvrtletní pokles, který by však zásluhou zmíněného průmyslu neměl být tak hluboký jako na jaře. V meziročním vyjádření by se podle naší prognózy měl pokles ekonomiky prohloubit zpět k deseti procentům.

Za celý letošní rok pak podle nás tuzemský HDP klesne o 7,6 procenta, v příštím roce by už měl mírně růst o tři procenta. Oživení ekonomiky zpět na předkrizovou úroveň roku 2019 bude vlivem druhé vlny trvat delší dobu a podle naší prognózy by k němu mělo dojít až na začátku roku 2023.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Důvěra v tuzemskou ekonomiku v listopadu dále klesla

×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

„Investuji do hmotného s výnosem nad inflaci,“ říká úspěšný byznysmen Lubor Svoboda

Rozhovor
Na jednu stranu je dobré mít hotovost, protože ta je „král“, jak se říká, ale na druhou stranu větší peníze na účtu se až příliš rychle znehodnocují. Neotřelý, a přitom konzervativní pohled na investice z pohledu střední třídy přináší v rozhovoru pro FAEI.cz Lubor Svoboda, spoluzakladatel úspěšného nemovitostního fondu Arete, který se zaměřuje na prémiové sklady a logistická centra v Česku a na Slovensku.
Rolovat nahoru