Rychlému oživení ekonomické aktivity pomohla obnovená chuť domácností spotřebovávat, která pramenila ze stále relativně příznivé situace na trhu práce. Nezaměstnanost totiž v uplynulých měsících vzrostla jen mírně a v listopadu se podle MPSV pohybovala poblíž 3,7 procenta. Současná situace se prozatím ve větší míře nepodepsala ani na příjmech domácností.
Růst průměrné mzdy sice v druhém čtvrtletí zpomalil na půl procenta meziročně, třetí čtvrtletí však již podle našeho odhadu přineslo opětovný nárůst mzdové dynamiky na 2,1 procenta. To, zdali tomu tak skutečně bylo, se dozvíme v pátek, kdy ČSÚ zveřejní data za třetí čtvrtletí. Ve výsledku tak spotřeba domácností (včetně neziskových institucí – pozn. aut.) vzrostla oproti druhému čtvrtletí o 4,9 procenta a její meziroční pokles se zmírnil z -8,1 procenta na -3,9 procenta.
V průběhu třetího čtvrtletí se významně zvýšila také poptávka ze zahraničí, když k rozvolnění protiepidemických opatření přistoupily během léta i ostatní státy. To dokazují hodnoty průmyslové produkce, která vzrostla nad očekávání rychle. Po otevření hranic a obnovení zahraničního obchodu pomohl tuzemským exportérům také slabší kurz koruny.
Investiční aktivita na druhou stranu zůstala i nadále utlumená, a to v důsledku přetrvávající nejistoty ohledně dalšího vývoje. Mezičtvrtletně klesly fixní investice o výrazných pět procent a jejich meziroční pokles se tak v průběhu třetího čtvrtletní zhruba zdvojnásobil na -10,7 %. Jelikož velká část investičního zboží je dovážena ze zahraničí, jejich nižší dovoz významně přispěl k rekordnímu přebytku zahraničního obchodu ve výši 109 miliard korun (ve stálých cenách a po sezonním očištění).
Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletnímu růstu HDP ve třetím čtvrtletí byl objemově největší, když činil +7,4 procentního bodu. Následovala ho spotřeba domácností s příspěvkem +2,4 p.b. Příspěvek ostatních výdajových složek byl naopak záporný. Vlivem nízké srovnávací základny druhého čtvrtletí zaznamenala mezičtvrtletní nárůst přidané hodnoty téměř všechna odvětví, nejvíce však zpracovatelský průmysl a odvětví obchodu. Jen nepatrné oživení pak zaznamenaly služby.
Výrazný přebytek zahraničního ochodu byl pozitivním překvapením také pro naši prognózu, která sice s jeho nárůstem počítala, však ne až v takovém rozsahu. Na opačné straně pak svým poklesem překvapily zejména fixní investice, v případě kterých již prognóza očekávala mírný mezičtvrtletní růst. Zhruba v souladu s prognózou se vyvíjela spotřeba domácností.
To, čeho se všichni obávali, se na podzim stalo skutečností a koronavirus se začal znovu šířit. Jeho druhá vlna navíc udeřila nebývalou silou a opětovné zavedení restriktivních opatření tudíž na sebe nenechalo dlouho čekat. Stejně jako na jaře tak byla uzavřena velká část maloobchodu a služeb.
Ztráty v těchto odvětvích budou opět značné a ještě umocněné tím, že do druhé vlny pandemie vstupovaly podniky z výrazně horší pozice. Nadějí je čtvrteční otevření provozoven, které i díky předvánočnímu období může pomoci alespoň částečně předchozí pokles tržeb zmírnit. Otázkou však je, zda se spotřebitelé do kamenných prodejen rychle vrátí, či zdali budou i nadále z důvodu přetrvávajících obav z nákazy převažovat prodeje přes internet.
Zásadním rozdílem oproti jaru je však to, že k dobrovolnému uzavření svých továren nepřistoupili výrobci v průmyslu. A jak ukazují předstihové indikátory, tak průmyslu se i přes probíhající druhou vlnu pandemie daří stále zvyšovat produkci. Významně tomu pomáhá to, že ve srovnání s jarními měsíci nedošlo k narušení mezinárodních dodavatelských řetězců, když průmyslové podniky zůstaly v provozu také v okolních státech.
Ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí tak pravděpodobně zaznamená další mezičtvrtletní pokles, který by však zásluhou zmíněného průmyslu neměl být tak hluboký jako na jaře. V meziročním vyjádření by se podle naší prognózy měl pokles ekonomiky prohloubit zpět k deseti procentům.
Za celý letošní rok pak podle nás tuzemský HDP klesne o 7,6 procenta, v příštím roce by už měl mírně růst o tři procenta. Oživení ekonomiky zpět na předkrizovou úroveň roku 2019 bude vlivem druhé vlny trvat delší dobu a podle naší prognózy by k němu mělo dojít až na začátku roku 2023.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
